Turistické cíle v okolí obce Brno-Husovice

Ústav (Škola Panny Marie) byl založen r. 1654 hraběnkou Janou Františkou P. Magnisovou, měly zde být vychovávány opuštěné šlechtické a měšťanské dívky. V l. 1674-79 byl vybudován nový ústav s kaplí (projekt Jan Křtitel Erna). R. 1790-91 byl rozšířen a zvýšen o patro. V l. 1956-61 byl rekonstruován.

Architektonicky cenný soubor průmyslových objektů, součást někdejšího továrního areálu, založeného r. 1865 F. Wannieckem. Nově zakomponovány do komplexu nákupního a společenského centra Galerie Vaňkovka, který vyrostl do r.2005 na místě areálu.

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.

Od r. 2008 zpřístupněný jeskynní systém vzniklý činností Křtinského potoka. Již na konci 19. stol. zde byly nalezeny kosti jeskynního medvěda, lva, nosorožce a dalších. Krápníková výzdoba poničena v 19. stol za Lichtenštejnů. Od 30. let 20. stol. do r. 2001 využívány jeskyně jako vojenský bunkr.

Zámek vznikl přestavbou bývalé klášterní hospodářské budovy v Brně-Zábrdovicích, kterou využíval řád premonstrátů pravděpodobně již od 13. stol. V r. 1906 jej Karel Bubna-Litic postoupil Františku Czermákovi, jehož dědici po r. 1920 celý velkostatek rozprodali pro výstavbu zbrojovky, jejíž součásti se stal i zámek.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Viadukt dlouhý 673 m, vybudován roku 1838. Je tvořen 80 klenutými oblouky. Na brněnské hlavní nádraží přiváděl železniční trať vedoucí z Vídně do Brna. Projekt Carla Ghegy realizovala firma bratří Kleinů. Dnes většina oblouků skryta v náspu.

Káznice z roku 1772. Postupně do ní byli přesunuti vězni z pevnosti Špilberk. V letech 1843–44 přestavěna dle projektu Josepha Seiferta. Za 2. sv. války ji využívalo gestapo, po roce 1948 zde byli vězněni političtí vězni. Věznice zrušena roku 1956. Poté depozitář archivu (do 2006), nyní ubytovna.