Turistické cíle v okolí obce Tuklaty

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Pozůstatky vodního tvrziště v rozlehlém polesí Kersko. Tvrz byla patrně založena některým z manů poděbradského hradu. Tvrz a její okolí bylo vypleněno v r. 1420 vojskem císaře Zikmunda.

Kříž na místě zvaném Stínadla, označuje, kde do roku 1765 bylo brandýské městské popraviště.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

Velmi pěkně dochované tvrziště Lažany a stopy po zaniklé vsi se nacházejí na okraji lesa nedaleko Vyžlovky. Archeologický výzkum doložil počátky vsi do 13. století a zánik do druhé poloviny 14. století. Samotná tvrz byla vybudována zřejmě ve 14. století.

Památník v podobě mohyly byl postaven roku 1881 na památku bitvy u Lipan na návrší nedaleko stejnojmenné obce. Bitva se konala 30. 5. 1434 a její výsledek znamenal faktický konec husitských válek. V bitvě zahynul i kněz Prokop Holý.

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.

Nevelký lom založený v polovině 19. století pro těžbu kvalitního žulového kamene. Těžba byla ukončena kolem roku 1928. Z lomu byl vytěžen základní kámen Národního divadla v Praze.

Bývalý žulový lom, dnes přírodní památka s celoročně zatopenými tůňkami. Vyhlášen v roce 1990 přírodní rezervací o rozloze 0,79 ha.