Turistické cíle v okolí obce Česká Třebová

Sousoší Nejsvětější Trojice v Jablonném nad Orlicí je hodnotná kamenicko-sochařská práce neznámého autora z doby kolem poloviny 19. století. Od r. 2004 je chráněno jako kulturní památka.

Sousoší je významná drobná sakrální památka. Je umístěno na bohatě zdobeném soklu se soklovou patkou a hranolovým blokem. Samotné sousoší tvoří postavy Ježíše Krista a Boha Otce a holubice. V čele podstavce deska s reliéfem sv. Františka z Assisi a Panny Marie.

U cesty směřující k poutní kapli Panny Marie Pomocné stojí kamenné sousoší Nejsvětější Trojice s Pannou Marií. Drobné sousoší na čtyřbokém profilovaném pilíři je tvořeno sochami Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Korunují Pannu Marii. Panna Marie sedí uprostřed ve splývavém jednoduchém rouchu.

Kvalitní uměleckořemeslná práce z období doznívajícího baroka. Sousoší Piety stojí na mohutném podstavci. Dřík v rozích zdoben volutami s rostlinným motivem. Skulptura Piety je provedena v mírně podživotní velikosti v tradičním pojetí. Sousoší památkově chráněno od r. 2008.

Kovové sousoší Vzkříšení Ježíše Krista stojí na místním hřbitově. Autorem je umělecký kovář František Bečka. Monumentální sousoší vytvořeno z kované oceli, zinku a mědi. Umístěno na masivním pískovcovém podstavci, celkově je vysoké 5,5 metru. Socha Krista má výšku 213 cm. Sousoší kromě Ježíše tvoří ještě postavy Panny Marie a Máří Magdalény.

Stará radnice postavena v r.1418. má barokní fasádu z 18.st., kdy byla spojena se sousedním domem. Novodobý orloj z r.1907. Pod ním je vezděna kontrolní délková míra-litomyšlský loket.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.

Velká klasicistní venkovská usedlost pochází z doby kolem roku 1847. V průčelí štuková výzdoba. Uzavřená hospodářská usedlost. Ve štítu soška sv. Floriána. Příklad kvalitní klasicistní zděné venkovské usedlosti. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Moderní technická vodárenská stavba kruhového půdorysu z r. 1911 situovaná při vjezdu do areálu, kde stávala čerpací stanice pro České dráhy. Omítkový reliéf třebovského kohouta. Stavba je dokladem vysoké úrovně regionálního meziválečného stavitelství. Státem chráněná památka od r. 2015.

Vodárenský pavilon Vrbovka je příkladem moderní technické stavby. Historický vodní zdroj využívaný již v 19. století. Vystavěn na kruhovém půdorysu s kopulí, završenou lucernou r. 1911 nákladem obce ve stylu architektonické moderny s dozvuky secese. V seznamu kulturních památek od r. 2015.