Turistické cíle v okolí obce Květná

Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1824 na nízkém plintu. Vpravo Bůh Otec, vlevo Kristus s křížem, a nad nimi se vznáší holubice. Sochy sedí na stylizovaných oblacích. Doklad lidové zbožnosti. Sousoší zapsáno do seznamu památek v r. 1964.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sousoší sv. Anny stojí u kostela sv. Jakuba Většího. Socha sv. Anny je provedena v dlouhých šatech, s knihou v ruce a s malou Pannou Marií. Sousoší postaveno na připomínku velkého požáru z r. 1723 a z vděčnosti za uchránění města před morovou ránou.

Rokokové pískovcové sousoší světců v podživotní velikosti na mohutném podstavci. Autorem je pravděpodobně kameník Vích z Potštejna. Světci jsou znázorněni jako římští vojáci. Sousoší tvoří dominantu vstupu do zámeckého areálu Nové Hrady na začátku příjezdové rampy. Chráněno od roku 1958.

Stará radnice je v majetku města od roku 1538. V roce 1781 vyhořela při požáru města. Při jejích opravách byla přistavěna věž s hodinami, které mají dnes tři ciferniky.

Stará radnice postavena v r.1418. má barokní fasádu z 18.st., kdy byla spojena se sousedním domem. Novodobý orloj z r.1907. Pod ním je vezděna kontrolní délková míra-litomyšlský loket.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Toleranční (evangelický) kostel byl v Telecí postaven r. 1783, zvýšen a rozšířen o průčelí v novorenesančním slohu a hranolovou věž r. 1890. Je využíván jako sbor Českobratrské církve evangelické.

Dřevěná rozhledna, vysoká 16 m, stojící 539 m n. m. Byla postavena v l. 2001–2002 sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (sdružujícím 11 obcí) jako jedna ze tří dřevěných rozhleden. Projektantem je Ing. Martin Novák. Vyhlídková plošina je ve výšce 12 m.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Divadelní budova Spolku divadelních ochotníků „Tyl“ byla postavena podle návrhu architektů A. Mendla a V. Šantrůčka v letech 1924–1929. Od r. 1962 Jednotný klub pracujících, od 90. let je zde i kino a městský kulturní dům.

Velká klasicistní venkovská usedlost pochází z doby kolem roku 1847. V průčelí štuková výzdoba. Uzavřená hospodářská usedlost. Ve štítu soška sv. Floriána. Příklad kvalitní klasicistní zděné venkovské usedlosti. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.