Turistické cíle v okolí obce Bakov

Socha stávala od roku 1756 u silnice mezi Uhy a Chržínem. Dochoval se pouze podstavec. Ten byl po r. 2003 restaurován. Na něj vytvořena nová socha z pískovce. R. 2010 slavnostně odhalena. Autory jsou Pavel a Markéta Kytkovi z restaurátorského ateliéru.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1854. Autor neznámý. Stojí na rohu ohradní zdi. Zhotovena z šedého hrubozrnného křemičitého pískovce. Krucifix je z větší části kopie. Socha dost chátrá.

Socha sv. Jiří bojujícího s drakem stojící na vysokém kamenném sloupu. Vznikla v 18. století, restaurována byla v 19. století.

Barokní socha svatého Linharta (Leonarda) stojí mimo ohrazený kostelní areál v Radonicích nad Ohří, a to na severozápadním úpatí kostelního pahorku pod kamennou zdí hřbitova. Dostupná literatura ji datuje do I. poloviny 18. století.

Socha sv. Onufria pochází pravděpodobně již ze 17. století. Socha stála u kostela. Obyvatelům naháněla strach a byla odstraněna a hozena do rybníka. V roce 1860 nalezena a umístěna do polí za město. Socha v roce 2009 restaurována.

Na břehu místního rybníka volně přístupná socha, plastika nahého vodního stvoření s rybářskou sítí. Snad představuje vodníka. Postava v životní velikosti. Materiál pravděpodobně umělý kámen. Svou originalitou zcela unikátní dílo.

Sousoší Čtvero ročních období se nachází v parku u Dvořákova gymnázia. Znázorňuje jaro, léto, podzim a zimu. Autor Jan Straka. V r. 2009 zrestaurováno.

Bohatě zdobené pískovcové sousoší z roku 1744 nechal postavit hrabě František Michal z Martinic. Jeho autorem je slavný sochař Ignác František Platzer, autorem návrhu podstavce je Ignác Kilián Dienzenhofer.

Sousoší sv. Jana a Pavla stojí mezi Hospozínem a Hospozínkem. Postaveno r. 1776. Restaurátorské práce provedeny po roce 2005. Sousoší zapsáno v seznamu nemovitých památek.

Pískovcové sousoší pochází z 18. století. Dílo z období dynamického baroka. Sv. Ludmila se sklání k malému Václavovi. Oba mají na hlavách knížecí koruny. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.

Pozdně barokní špýchar byl postaven v polovině 18. století. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Obdélná stavba z opukového zdiva se zaoblenými nárožími zaujme svými štíty s volutovými křídly a s trojúhelníkovými vrcholy.