Turistické cíle v okolí obce Morašice

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.

Socha sv. Josefa je kvalitním příkladem vrcholně barokního sochařství. Na základu vyzděném z cihel trojboký podstavec. Na přední stěně podstavce oválná akantová kartuše s nápisem. Světec stojí na oblacích s hlavičkami andílků. V náručí drží oběma rukama Ježíška. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Josefa byla vytvořena v roce 1890. Znázorňuje Josefa v dlouhém splývavém a nařaseném oděvu. V levé ruce drží malého Ježíše, v pravé hůl a svazek lilií. Na podstavci je nápis: Svatý Josefe, pěstoune Páně, ochránce církve, oroduj za nás! Socha je bez datace a není památkově chráněná.

Socha sv. Josefa s Ježíškem zdobí kamennou zeď u domova pro seniory. Postavena r. 1870. Domov pro seniory byl původně klášter pro sestry Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restaurátor Pavel Mrověc provedl odbornou rekonstrukci sochy sv. Josefa a dalších soch ve Sloupnici.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Václava stojí na kamenné zdi u domova pro seniory. Byla postavena roku 1870. Domov byl původně klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restauraci této sochy a dalších soch v obci provedl restaurátor Pavel Mrověc.

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

Původně se jednalo o vilu postavenou podle projektu Josefa Drahoše v r. 1890 Janem Horským pro jeho manželku Ludmilu. V r. 1925 byla vila Ludmila č. p.117 přestavěna na sokolovnu a její siluetu obohatil významný blok divadelního jeviště. Od 20. března 1995 je budova památkově chráněna.

Kříž s ukřižovaným Ježíšem. Spolu se se sochami svatých představuje sousoší Kalvárii. Zhotoveno v r. 1835. Kamenný kříž na kamenném čtyřbokém podstavci. Na přední straně reliéf planoucího srdce a nápis. Podstavec zakončen římsou se sochami světců. Na zadní straně nápis,