Turistické cíle v okolí obce Vrážné

Jednolodní kostel vystavěn kolem r. 1570. Gotická věž a na severní straně rovněž gotická kaple. Hlavní oltář pseudorománský s obrazem sv. Jiří z konce 16. století. Klasicistní kazatelna z doby kolem r. 1800. Místo původního presbytáře moderní čtvercová přístavba.

První zmínka o kostele ve Velkých Opatovicích je z r. 1392. R. 1790 původní kostel zbořen. V letech 1790-1791 vystavěn kostel nový. Ve 20. stol. prošel výraznou proměnou interiéru. Zajímavá oltářní plastika z r. 1951, sv. Jiří v boji s drakem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel vystavěn v gotickém stylu koncem 15. stol. Úpravami prošel roku 1615, barokní přestavbou r.1753. Rozsáhlou opravou prošel poč. 21. stol. Kostel obklopen vysokou zdí někdejšího hřbitova s barokní brankou.

Kostel sv. Josefa pochází z třetího desetiletí 19. století. Slohově nevýrazná stavba. V roce 2013 společně se souborem věcí v kostele a sousoším Kalvárie stojícím před kostelem prohlášen kulturní památkou.

Původní gotický kostel přestavěn pozdně barokně koncem 18. stol. Věž pochází z původního kostela. Interiér novorenesanční. Obdélníková stavba s polokruhově uzavřeným presbytářem. Kulturní památka chráněná státem od r. 1958.

Klasicistní stavba z roku 1789 s obdélnou lodí, odsazeným trojboce zakončeným závěrem s osově navazující čtyřbokou sakristii a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář převážně klasicistní. Ve zdi hřbitova empírové náhrobky z roku 1825, u vstupu kaple Panny Marie Lurdské z r. 1938.

Pozdně barokní kostel ve Vranové Lhotě byl postaven v letech 1788 - 1792 v místě starší barokní kaple, ze které se zachoval pouze vzácný oltář. Kostel byl v r. 1999 zrekonstruován.

Barokní kostel byl postaven v l. 1711-1714 díky finančnímu daru Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina zábrdovickému klášteru premonstrátů. Není jisté kdo byl archtektem, mohl jím být Giovanni P. Tencalla či Jan Blažej Santini-Aichl. Klenbu kostela vyzdobil malbami Karel Haringer z Olomouce.

Původně farní kostel vznikl asi koncem 14. stol. zřejmě v místě starší románské stavby. U kostela stávala i fara. První farář je zmiňován v r. 1569. Po dokončení nové fary v Bouzově r. 1726 se stal filiálním. V r. 1863 byl zchátralý kostel přestavěn a rozšířena sakristie.

Původní kostel pochází z roku 1381. Od základů byl přestavěn barokně r. 1750. Novoromantickou přestavbou kostel prošel r. 1859. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba z režných kamenných kvádrů s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v západním průčelí.

Současná podoba kostela je z let 1802-1806, byl postaven místo staršího kostela, zbořeného v r.1802. Na témže místě bylo pravěké hradiště a staroslovanské pohřebiště. V kněžišti stojí 3 sochy ze zrušené šebetovské kaple, socha sv. Josefa, P. Marie a sv. Barbory. U kostela je dřevěná zvonice z 19.st.

Empírová stavba z let 1804-1805. Jednotná podélná jednolodní stavba orientovaná severojižním směrem. Areál kostela je ohraničen zdí se dvěma branami datovanými do let 1821 a 1845. Současný kostel byl vystavěn na místě staršího.