Turistické cíle v okolí obce Zájezd

Původní klecanský hřbitov se nacházel u kostela. Základní kámen nového hřbitova položen r. 1854. V r. 1855 vysvěcena kaple. V r. 1924 kapli zapálil blesk, takže musela být r. 1933 stržena. V letech 1932-1933 hřbitov rozšířen a vystavěna kaple nová. Proti kapli má hrob dětský herec Tomáš Holý.

Hřbitovní kaple Blahoslavené Panny Marie v Hořelici byla založena současně se hřbitovem r. 1831. Pseudoslohová stavba má podobu kostelíka s obdélnou lodí a předsazenou patrovou hranolovou věží, jejíž přízemí slouží jako vchod. Stavba je prakticky trvale uzavřena.

Hřbitovní kaple Božího těla postavena r.1736. Originální je svým kruhovým půdorysem. Členěna je na šest částí. Střídavě vždy jedna tvoří výstupek a druhá je na vnitřním kruhu stavby s prolomenými dveřmi. Ze všech stran má stejný vzhled.

Hřbitovní kaple sv. Josefa pochází z konce 17. století. Architektonicky jednoduchá stavba. Zevně pětiboká, uvnitř desetiboká. Střecha prejzová ukončena zděnou lucernou. Uvnitř obraz sv. Václava. Památkově chráněna od r. 1958.

Rokoková hřbitovní kaple z r. 1762 je přičítána A. Luragovi. V r. 1778 byla rozšířena a opravena na konci 20. století. V interiéru malby a oltářní obraz od J. Hagera z r. 1778, náhrobní deska opata Oldřicha z r. 1381. Pod kaplí krypta.

Kříž postaven v r. 1897. Litinový kříž s korpusem a neogoticky ztvárněným podstavcem. Nachází se v horní části hřbitova. Celková výška 3,5 m. Stojí na mohutném litinovém hranolovém soklu. Socha Krista pozlacená, znázorněna v tradičním pojetí. Památkově chráněn od roku 2006.

Zaniklá vesnice Tasov existovala podle predikátu již v roce 1285, ale kdy vznikla tvrz není známo. Roku 1545 byla pustá. Dochovalo se okrouhlé tvrziště dosud obklopené ze tří stran až 3 m hlubokým příkopem.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu zemřel 10. 1. 1986. Po posledním rozloučení v pražském Rudolfinu a církevním obřadu v kostele sv. Markéty v Břevnově byla rakev převezena na kralupský hřbitov, kde se nachází jeho hrob.

Čtvercová empírová hrobka s trojúhelníkovým štítem byla postavena v letech 1832–34 Karlem hrabětem Clam-Martinic. Na chátrajícím hřbitově najdeme dále pozoruhodný pozdně rokokový náhrobník a několik litinových křížů.

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.

Kostel Církve československé husitské vystavěn r. 1931. Moderní kostel, obdélná stavba s obdélnou sakristií. V interiéru socha Krista od sochaře Josefa Drahoňovského. Kostelní věž je opatřena třemi zvony. Kostel zařazen do Soupisu uměleckých památek Čech.

Poprvé je uváděn ve 13. stol. jako majetek kláštera v Chotěšově. R. 1420 vypálen husity. Počátkem 16. stol. jej vlastnil Viktorín Kornel ze Všehrd, po Bílé hoře Michnové z Vacínova, poté Schwarzenbergové. Poč. 19. stol. ukončena mlynářská činnost. Po r. 1994 kavárna. Památkově chráněný od r. 1958.