Turistické cíle v okolí obce Kacanovy

Pískovcové sousoší nechal r. 1752 zhotovit místní mlynář. Spočívá na jednoduchém nízkém soklu. Na čelní straně dříku kartuše s nápisem. Na něm profilovaný nástavec se sousoším. Jde se o postavu Panny Marie a Ježíše Krista. Kvalitní barokní dílo. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.

Mimořádně hodnotný areál mlýna s mlýnicí, hospodářskými budovami, stodolou, tarasní zdí a sklepem ve skále. Založen zřejmě v 17. století, přestavován až do 20. století; mlýnice z konce 18. století a strojní vybavení z roku 1913. Při silnici na severozápadním konci vesnice. Památkově chráněný.

Vznik zámku po roce 1543 z původního dvorce. Přestavěn koncem 17. století. Dvoukřídlá a jednopatrová budova. V dnešní době katastrofální stav celého objektu.

Částečně poškozené tvrziště v jihovýchodní části obce Sukorady je pozůstatkem gotické tvze, jejíž obývání se podle nalezené keramiky datuje do 14.–15. století.