Turistické cíle v okolí obce Blevice

Bílá věž postavena jako součást severního opevnění Pražského hradu po r. 1486 asi Benediktem Rejtem. Zvýšena r. 1522, v letech 1586-1587 upravena na vězení. V r. 1621 v ní vězněni někteří představitelé českého stavovského povstání.

Dominantu křižovatky Chotkovy silnice, Mariánských hradeb a Badeniho ulice tvoří vila č. p. 233/IV, postavená roku 1911 podle společného projektu sochaře Františka Bílka a A. Hulána. Dodnes se intaktně zachovala včetně zařízení sochařova ateliéru.

Zbytky románského hradu. Poprvé zmíněn r. 1249. Postaven díky snaze biskupa vymanit se z královské moci. Stavba navazovala na Juditin most. R. 1420 při bitvě o Malou Stranu byl vypálen a pobořen. Zachována brána a zbytky hradeb.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

Pozdně barokní zámeček z 18. stol. je jednopatrová budova s mansardovou střechou a věžičkou. Dnes je uvnitř oploceného areálu psychiatrické nemocnice a slouží jejím potřebám.

Pražská botanická zahrada z r. 1966 a zpřístupněná r. 1992 je krásným kusem přírody s netradičním výhledem na Prahu. Chloubou je překrásná japonská zahrada, vinice sv. Kláry a celá venkovní expozice s ukázkami různých biotopů a se sbírkou zkamenělých dřev. Pravidelně se zde pořádají výstavy.

Boží muka u Svrkyně byla postavena v roce 2015. Autorem je Dušan Seidl. Postavena k uctění památky českých světců a také na památku obětí atentátu z 11. září 2001 ve Spojených státech. Ve středových výklencích umístěny malby českých světců. Pod vrcholovou hlavicí lze po obvodu postupně číst text.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Moderní boží muka se nacházejí na trase poutní cesty od dejvického kostela sv. Matěje ke kapli Panny Marie Sedmibolestné u Zázračné studánky v Lysolajích. Autorem díla z r. 2011 je sochař Štěpán Rattay,

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.