Turistické cíle v okolí obce Radhošť

Původně socha stála u cesty z Vysokého Mýta do Knířova. Přemístěna r. 2008. Vrcholné dílo barokního sochařství z první pol. 18. stol. Socha spočívá na vysokém trojbokém soklu. Sv. Vavřinec v kněžském rouchu stojí v kontrapostu, pravou rukou se opírá o rošt, levou ruku má položenou na prsou. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

Kříž s ukřižovaným Ježíšem. Spolu se se sochami svatých představuje sousoší Kalvárii. Zhotoveno v r. 1835. Kamenný kříž na kamenném čtyřbokém podstavci. Na přední straně reliéf planoucího srdce a nápis. Podstavec zakončen římsou se sochami světců. Na zadní straně nápis,

Sousoší Kalvárie pochází z r. 1839. Je tvořeno křížem s ukřižovaným Kristem a po stranách stojí postavy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Doplňují ho reliéfy sv. Václava, Jana Nepomuckého. Čelní strana zdobena reliéfem obrazu Panny Marie Knířovské. Kalvárie prohlášena za kulturní památku r. 2004.

Sousoší pochází z roku 1869. Na sloupu umístěny reliéfy Bolestné Panny Marie, Máří Magdalény a sv. Josefa. Stojí u silnice vedoucí ze Sloupnice do Netřeby v hruškové aleji.

Sousoší sv. Anny stojí u kostela sv. Jakuba Většího. Socha sv. Anny je provedena v dlouhých šatech, s knihou v ruce a s malou Pannou Marií. Sousoší postaveno na připomínku velkého požáru z r. 1723 a z vděčnosti za uchránění města před morovou ránou.

Rokokové pískovcové sousoší světců v podživotní velikosti na mohutném podstavci. Autorem je pravděpodobně kameník Vích z Potštejna. Světci jsou znázorněni jako římští vojáci. Sousoší tvoří dominantu vstupu do zámeckého areálu Nové Hrady na začátku příjezdové rampy. Chráněno od roku 1958.

Budova pochází z 15. století a stojí na vysokomýtském náměstí. Dnešní vzhled pochází z klasicistní přestavby. Moderní přístavbou propojena s bývalou šatlavou. Komplex slouží jako turistické informační centrum, Městská galerie a Muzeum českého karosářství.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

V r. 1519 kupuje ves Mikuláš Sudlička z Borovnice. On, či jeho synové, zde budují tvrz zmiň. až v r. 1589, kdy je maj. Václav Sudlička. V r. 1631 je v majetku jeho dcer Kunky a Hedviky. V r. 1654 získává panství Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a nechává ho zpustnout. Po r. 1654 se již nepřipomíná.

Jádro, valy a příkopy vodního tvrziště nezaznamenaného v pramenech v lese poblíž Kosteleckých Horek. Okrouhlý pahorek jádra obklopen vodním příkopem a valem v sousedství rybníka.

Zámek nechala po r. 1586 pro svůj případný pobyt postavit Markéta Berková z Dubé jako součást dvora. Později sloužil jako obydlí správce. V r. 1807 vyhořel a již nebyl obnoven. Snížená budova byla následně upravena na chlévy.