Turistické cíle v okolí obce Kačice

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Minerální pramen, který dal podle pověsti vzniknout městu Slaný. V 19. století byly v těchto místech založeny lázně, uzavřeny byly v roce 1938. Na jejich místě dnes stojí požární zbrojnice.

Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní sloup se sochou Panny Marie vystavěn v 17. stol. Na dvoustupňovém pískovcovém podstavci sloup s kompositní hlavicí. Hladký dřík ukončen krychlovou hlavicí s volutami. Soška Panny Marie v podživotní velikosti. Na pravé ruce drží Ježíška. Památkově chráněno od r. 1967.

Sloup snad z doby Karla IV. Původně stával u kostela sv. Václava v Ovčárech, který je spojen s vinařskou tradicí Slánska. Dnešní kopie Václava Nejtka je z roku 1943.

Zámek byl původně gotickou tvrzí z r. 1460. V r. 1586 přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do r. 1798 patřil rodu Martiniců. V pol. 18. stol. znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě salla terrena z r. 1730.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.