Turistické cíle v okolí obce Kozojedy

Kostel Narození sv. Jana Křtitele z let 1751–1761. Autorem je Otto Gabriel Juschka. Interiér kostela je slohově jednotný – fresky jsou od Jana Václava Spitzera, oltářní obrazy a sochařská výzdoba je připisována dílně Františka Ignáce Platzera.

Novogotický kostel z let 1905-1907 nahradil původně románskou, goticky a barokně upravovanou svatyni. Při její demolici zanikly i gotické malby z let 1368-1369 a kazetový strop z konce 16. století. Zachovala se umělá terasa, na níž kostel stojí, ohradní zeď hřbitova a zvon Matěj z r. 1574.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Románský kostel z 2. čtvrtiny 13. stol., kol. r. 1375 přestavěn goticky. Barokní úpravy proběhly v l. 1741–4 a 1789. Jednolodní kostel s hranolovou věži v koutě mezi lodí a odsazeným polygon. závěrem je obklopen hřbitovem s řadou zajímavých náhrobků.

Nízký, podélný kostel bez věže, gotického původu, postavený na okraji ostrožny uprostřed rozlehlé nepravidelné návsi. V r. 1789 barokně přestaven.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Původně románský, goticky a barokně přestavěný kostel v Počedělicích je součástí areálu tvořeného hřbitovem, kamenným křížem z 30. let 19. století a výklenkovou novogotickou kaplí Nejsvětější Trojice.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.

Po požáru gotického kostela ze 14. století r. 1718 postavena r. 1721 nákladem Jana Josefa z Valdštejna podle projektu F. I. Preééa barokní novostavba. Jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží nad sakristií stojí na náměstí uprostřed obce ze dvou stran obklopen vodní nádrží.

Barokní kostel na návrší nad centrem obce v podhůří Džbánu, postavený uprostřed bývalého hřbitova v 18. století. Nahradil staršího předchůdce. Orientovaná stavba na vysoké zárubní zdi, jednolodní, bez věže.