Turistické cíle v okolí obce Jičín-Staré Město

Sochu zemského i městského patrona vytvořil na jihovýchodním okraji města Rovenska roku 1851 Jan Zeman z nedalekého Žernova. Dnes vítá turisty, kteří sem přijeli vlakem, případně se s nimi před odjezdem loučí.

Barokní sousoší Panny Marie se sv. Josefem a Janem Nepomuckým z r. 1720 na Hilmarově náměstí v Kopidlně je považováno za dílo kosmonoského sochaře Martina Ignáce Jelínka. Opravováno r. 1881 Antonínem Suchardou.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Budova bývalé radnice byla vystavěna r. 1875. Byla opravována v letech 1921, 1929 a 1969. V r. 1929 byl do štítu umístěn znak města Kopidlna. Nyní v budově sídlí knihovna a kino, v přízemí pak restaurace a obchod. Městský úřad přestěhován do menší budovy v sousedství.

Zámek vznikl přestavbou got. tvrze, postavené před r. 1384 Vilémem ze Staré u starší tvrze (snad 13. stol., postav. Arnoštem ze Staré). V l. 1571-73 přestavba sídla Jiřím Pruskovským z Pruskova na renes. zámek. Opraven v 2. pol. 20. stol. Od r. 2007 rodiny Sukových, opraven a přístupný od r. 2008.

Terénní náznaky tvrziště v jz. části obce. První zmínky o ní jsou z konce 14. století. Od poloviny 17. století chátrá. Zanikla v polovině 19. století, kdy jí začali obyvatelé obce rozebírat.

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Koncem 16.st. Jan Stráník, nebo jeho syn, postavil tvrz. Po r.1688 Karel Choryňský barokně přestavěl. Karel Berger z Bergentalu v r.1883 přestavěl v pseudorenesančním stylu a rozšířil. V 90.let.20.st.zámek přebudován na hotel.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.

Mimořádně čistá ukázka drobné klasicistní synagogy s vnějším krytým schodištěm na ženskou galerii. Byla postavena v letech 1781 - 1784, empírově upravena po požáru roku 1840.

Rozhledna s chatou na vrcholu kopce Tábor jižně od Lomnice nad Popelkou byly postaveny v letech 1911–13. Devastaci po roce 1990 napravuje prováděná oprava.