kostel sv. Vojtěcha

Mylně je uvedeno, že brána, na které je pamětní deska J.A. Komenského je branou gotickou. Jedná se o bránu renesanční. V ní bydlíval vlčický ponocný.

Komenský byl na zdeší tvrzi v létě 1627, aby si na poslední chvíli prohlédl vzácnou knihovnu Adama Zilvara ze Silbrštejna. Po několika týdnech se pak musel A. Zilvar odstěhovat (do Rohoznice u Miletína), aby uvolnil místo novému majiteli. Komenský tu v roce 1628 určitě nespal. Zámek stojí na místě původní tvrze z poloviny 16. století. V přízemí levého křídla je zachována hřebínková klenba.

Luis

zmiňovaný Jan – syn Adama studoval v cizině vysoké školy s Albrechtem z Valdštejna. Roku 1609 se oženil se svou příbuznou Annou Rozinou ze Silbrštejna (dcera Jana Zilvara z podhoří. Ta skonala 1620 v Praze a je opchována v Choustníkově Hradišti. Měli tři syny a dvě dcery, ale na jejich zdraví se odrazilo, že rodiče byli příbuzní. Vyznání měli protestantské, proto jim byl roku 1620 zabaven hrad Silbrštejn jako majetek císaře a Jan Zilvar s rodinou roku 1621 odchází do Saska i s mnohými svazky protestantských knih - mnohé z nich měl v ruce i rodinný přítel jan Amos Komenský. Knihovna, kterou dříve na Silbrštejně měli předčila i evropské knihovny. V roce 1622 byl Jan odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků za účast na stavovském odboji. Rozsudek byl ale změněn pouze ve ztrátu majetku, který mu roku 1608 odkázala Beatrix Eleanora Zilvarová - tedy Domaslavice, Smidary, Žireč a okolní vsi.
Jan Zilvar žil ve Frankfurtu nad Odrou. Od roku 1622 v Haagu. (Sem přicestoval za zimním králem Fridrichem Falckým.
Jan získal roku 1628 z rukou saského kurfiřta Jana Jiřího I. inkolát, opravňujícího se usadit v kterémkoliv saském městě s vyjimkou Drážďan.
Některé z Janových protestantských knih -( již výtisků ?)jsou od roku 1777 do roku 1889 zaznamenané v protestantských sborech v Pisdorfu a Mannschaftsbuchu. Dnes by měli být v tamních archívech registrovány. Rod se po vydání tolerančního patentu vrátil do Čech. Moje větev pak pod počeštěným jménem Sylvar.Michaela Pachelová roz.Sylvarová. michaelapachelova@seznam.cz

Asi to budou Horní Vlčice - viz samostatné heslo, kde je i popis.

Domnívám se, že se nejedná o Břecštejn. Vlčická tvrz je spolu s Břecštejnem zakreslena v různých turistických mapách i v mapě na atlas.cz. Je však možné, že se jedná o tvrz již zaniklou a místní obyvatelé mylně popisovali hrad Břecštejn.

Jedná se zřejmě o Břecštejn (má zde vlastní záznam), který je poblíž silnice Vlčice - Ml.Buky. V jedné ze zatáček této silnice je turistický ukazatel.

Na konci obce v lesích se podle místních obyvatel a mapy nacházejí zříceniny tvrze. Tvrz jsem hledal, ale nenašel, tak nevím...

Mylně je uvedeno, že brána, na které je pamětní deska J.A. Komenského je branou gotickou. Jedná se o bránu renesanční. V ní bydlíval vlčický ponocný.

Komenský byl na zdeší tvrzi v létě 1627, aby si na poslední chvíli prohlédl vzácnou knihovnu Adama Zilvara ze Silbrštejna. Po několika týdnech se pak musel A. Zilvar odstěhovat (do Rohoznice u Miletína), aby uvolnil místo novému majiteli. Komenský tu v roce 1628 určitě nespal. Zámek stojí na místě původní tvrze z poloviny 16. století. V přízemí levého křídla je zachována hřebínková klenba.

Luis

zmiňovaný Jan – syn Adama studoval v cizině vysoké školy s Albrechtem z Valdštejna. Roku 1609 se oženil se svou příbuznou Annou Rozinou ze Silbrštejna (dcera Jana Zilvara z podhoří. Ta skonala 1620 v Praze a je opchována v Choustníkově Hradišti. Měli tři syny a dvě dcery, ale na jejich zdraví se odrazilo, že rodiče byli příbuzní. Vyznání měli protestantské, proto jim byl roku 1620 zabaven hrad Silbrštejn jako majetek císaře a Jan Zilvar s rodinou roku 1621 odchází do Saska i s mnohými svazky protestantských knih - mnohé z nich měl v ruce i rodinný přítel jan Amos Komenský. Knihovna, kterou dříve na Silbrštejně měli předčila i evropské knihovny. V roce 1622 byl Jan odsouzen ke ztrátě hrdla, cti i statků za účast na stavovském odboji. Rozsudek byl ale změněn pouze ve ztrátu majetku, který mu roku 1608 odkázala Beatrix Eleanora Zilvarová - tedy Domaslavice, Smidary, Žireč a okolní vsi.
Jan Zilvar žil ve Frankfurtu nad Odrou. Od roku 1622 v Haagu. (Sem přicestoval za zimním králem Fridrichem Falckým.
Jan získal roku 1628 z rukou saského kurfiřta Jana Jiřího I. inkolát, opravňujícího se usadit v kterémkoliv saském městě s vyjimkou Drážďan.
Některé z Janových protestantských knih -( již výtisků ?)jsou od roku 1777 do roku 1889 zaznamenané v protestantských sborech v Pisdorfu a Mannschaftsbuchu. Dnes by měli být v tamních archívech registrovány. Rod se po vydání tolerančního patentu vrátil do Čech. Moje větev pak pod počeštěným jménem Sylvar.Michaela Pachelová roz.Sylvarová. michaelapachelova@seznam.cz

Asi to budou Horní Vlčice - viz samostatné heslo, kde je i popis.

Domnívám se, že se nejedná o Břecštejn. Vlčická tvrz je spolu s Břecštejnem zakreslena v různých turistických mapách i v mapě na atlas.cz. Je však možné, že se jedná o tvrz již zaniklou a místní obyvatelé mylně popisovali hrad Břecštejn.

Jedná se zřejmě o Břecštejn (má zde vlastní záznam), který je poblíž silnice Vlčice - Ml.Buky. V jedné ze zatáček této silnice je turistický ukazatel.

Na konci obce v lesích se podle místních obyvatel a mapy nacházejí zříceniny tvrze. Tvrz jsem hledal, ale nenašel, tak nevím...