Do domu, který je na fotografii od pana Pavlíka jsem jezdivala na prázdniny za babičkou. Byly to nejkrásnější casy a nejkrásnější místo, které znám. Ta úžasná nádhera moci vyběhnout ze dvora rovnou do lesa..nepopsatelné. Bolí mě u srdce,že se dům zboural a nahradil komunikací. Vše je pryč, jen vzpomínky, které až bolí. Děkuji za foto domu pane Pavlíku. Kolikrát jsem si jen tak hledala na netu info o Janovu a jaké bylo mé překvapení,když jsem viděla náš dům.
Návštěvu zříceniny Svatého Jana můžu pouze doporučit. Je to místo, které opravdu každému uklidní duši, zneklidněnou každodenními problémy lidské společnosti. Místo, kde se tak jakoby zastavil čas. Kontrasty monumentality obří chrámové lodi a pocity zmaru zapůsobí asi na každého. Zub času hlodá a hlodá pořád dál, a až dohlodá, nezbyde z mohutného chrámu ani zrnko prachu... Nikdo si již nevzpomene ani na to, že se zde na začátku tisíciletí procházel Karel Gott, ani že zde kdysi bylo uvedeno Haydnovo Stvoření... Prosím, vítejte na Svatém Janu!
Do domu, který je na fotografii od pana Pavlíka jsem jezdivala na prázdniny za babičkou. Byly to nejkrásnější casy a nejkrásnější místo, které znám. Ta úžasná nádhera moci vyběhnout ze dvora rovnou do lesa..nepopsatelné. Bolí mě u srdce,že se dům zboural a nahradil komunikací. Vše je pryč, jen vzpomínky, které až bolí. Děkuji za foto domu pane Pavlíku. Kolikrát jsem si jen tak hledala na netu info o Janovu a jaké bylo mé překvapení,když jsem viděla náš dům.
Návštěvu zříceniny Svatého Jana můžu pouze doporučit. Je to místo, které opravdu každému uklidní duši, zneklidněnou každodenními problémy lidské společnosti. Místo, kde se tak jakoby zastavil čas. Kontrasty monumentality obří chrámové lodi a pocity zmaru zapůsobí asi na každého. Zub času hlodá a hlodá pořád dál, a až dohlodá, nezbyde z mohutného chrámu ani zrnko prachu... Nikdo si již nevzpomene ani na to, že se zde na začátku tisíciletí procházel Karel Gott, ani že zde kdysi bylo uvedeno Haydnovo Stvoření... Prosím, vítejte na Svatém Janu!
