kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Vojtěcha

Vojtěcha. Byly vytvořeny kolem roku 1175 a jsou jedinečnou památkou svého druhu ve střední Evropě. V presbytáři katedrály je v jejím středu barokní mauzoleum sv. Vojtěcha - raně barokní relikviářová tumba s ostatky sv. Vojtěcha pod velkým zlaceným baldachýnem. Za relikviářem je náhrobek sv. Vojtěcha z červeného mramoru pocházející ze středověké hrobky z roku 1480. Na severní straně presbytáře je zlacený stolec primasů z roku 1835. Nad trůnem je umístěn erb současného metropolity Hnězdna. Po obou stranách presbytáře jsou upravena nová stání pro členy primaciální kapituly. V presbytáři se nachází hlavní obětní oltář, odkazující na zlatý románský oltář, vyrobený z bronzových zlacených desek s výjevy ze života Ježíše a Marie. Nad oltářem je trám s gotickým lipovým krucifixem z doby kolem roku 1430, umístěným ve 2. polovině 15. století. Pod chórem v hlavní lodi, po levé straně vchodu do staré kapitulní síně, se nachází pozdně gotický náhrobek arcibiskupa Zbigniewa Olešnického, zasazený do západní zdi. Chrámová loď se vyznačuje množstvím figurální plastiky, kterou vyplňují portály, římsy, hlavice mezilodních pilířů i klenební žebra. Mezi sakristií a Doktorskou kaplí je pomník kardinála Stefana Wyszyńského. Roku 1994 byl katedrále přiznán status Pomnik historii, který se uděluje památkám zvláštní historické, umělecké a vědecké hodnoty..

Hnězdno je jedno z nejstarších polských měst. První historické hlavní město Polska se rozkládá uprostřed tří jezer, patřících do Hnězdenské jezerní plošiny ve Velkopolsku. Je sídlem arcibiskupů hnězdenské diecéze, nejstarší církevní provincie Polska. Od konce 8. století tu stálo obranné hradiště kmene Polanů na návrší Lecha. V polovině 10. století v době Měška I. bylo rozšířeno a stalo se hlavním městem polského státu. V Hnězdně byla roku 977 pochována přemyslovská kněžna Doubravka a roku 999 svatý Vojtěch. V roce 1000 se u jeho hrobu sešel na své pouti německý císař Ota III. s polským knížetem Boleslavem I. Chrabrým. Při této příležitosti zde bylo založeno arcibiskupství, jemuž byla podřízena další nově založená polská biskupství, Krakov, Vratislav a Kolobřeh. Prvním hnězdenským arcibiskupem byl Radim, nevlastní bratr svatého Vojtěcha. V roce 1025 se v Hnězdně konala korunovace Boleslava Chrabrého jako prvního polského krále. V roce 1039 dobyl město český kníže Břetislav I., který je přitom vypálil a katedrálu vyloupil. Již v 11. století měla katedrála dva zvony, které v roce 1038 ukradl český kníže Břetislav. Přes stížnost podanou arcibiskupem u svatého stolce nebyly zvony vráceny. Ostatky sv. Vojtěcha, Radima a pěti svatých bratří nechal převézt do Prahy. Po tomto dobytí Hnězdna polský kníže Kazimír I. Obnovitel přenesl své sídlo do Krakova. První křesťanský chrám v oblasti Lechova kopce byl založen ještě za života Měška I. tedy před rokem 992. V 11. století začala na místě rotundy stavba kamenné baziliky. Pravděpodobně se jednalo o bazilikální trojlodí, s novým předrománským náhrobkem sv. Vojtěcha. V roce 1018 došlo k požáru katedrály, která byla během sedmi let znovu postavena. Po Břetislavově vpádu byl chrám přestavěn v románském slohu a v roce 1064 vysvěcen. V roce 1192 katedrálu spolu se sousedními budovami zachvátil požár. Zničeny byly i budovy kláštera. V roce 1295 se v hnězdenské katedrále konala předposlední královská korunovace, kdy se kníže Přemysl II. korunoval králem. O pět let později vstoupil do Hnězdna český Václav II. a korunoval se polským králem. Byla to poslední korunovace v Hnězdně. V roce 1331 bylo Hnězdno napadeno řádem německých rytířů, který zničil chrám. Stavba gotické katedrály v Hnězdně byla zahájena v roce 1342. Nejprve byl ve východní části vztyčen protáhlý trojlodní chór s uzávěrem ve tvaru sedmi stran a záhy byla přistavěna náhrobní kaple. V první polovině 15. století probíhala stavba jedné z věží, kapituly, pokladnice a kaplí v jižní boční lodi. Od roku 1419 se chrám stal metropolitní arcikatedrálou. V roce 1602 byla dokončena severní věž. V osmdesátých letech 16. století byla v presbyteriu katedrály zhotoven zlacený náhrobek sv. Vojtěcha po vzoru baziliky sv. Petra v Římě. V letech 1641–1652 byl barokně přestavěn interiér chrámu. V průběhu dalších let byl interiér přestavěn v klasicistním stylu s prvky barokního slohu. Další částečná přestavba chrámu proběhla v sedmdesátých letech osmnáctého století. Na počátku 19. století, když francouzská armáda vstoupila do Hnězdna, byla katedrála proměněna na krátkou dobu ve sklad obilí. Poté nebyly již provedeny žádné významnější stavební práce. V roce 1931 udělil papež Pius XI. katedrále titul bazilika minor. V roce 1939, po obsazení Hnězdna, Němci nejprve kostel uzavřeli a později v něm zařídili koncertní síň. V lednu 1945 byla katedrála ostřelována Rudou armádou, což způsobilo požár věží a střech. Požár zničil kupole věží, klenbu na mezivěžním ochozu a následně i varhany. Na přelomu 50. a 60. let 20. století byl chrám restaurován, čímž byl obnoven jeho gotický styl. Dne 19. prosince 2009 se do Hnězdna vrátil titul primas Polska..

Na Lechově kopci a kolem dubu zbudoval svůj hrad, nazval ho Hnězdno podle orlího hnízda a bílého orla přijal za svůj znak. Zbývající bratři pak putovali dále, Čech na jih a Rus na východ..