Když před rokem 1250 obdržel Boreš z Oseka (Rýzmburka) darem od českého krále Václava I. nynější Moravskotřebovsko, začal zde vytvářet šlechtické panství.
Jako symbol moci a snad i jako místo posmrtného odpočinku Boreš vybudoval na svém panství nový klášter. Pro jeho stavbu bylo vybráno místo mezi Třebařovem a Krasíkovem na pahorku obtékaném řekou Moravskou Sázavou. Zakládající listina pochází z roku 1267. Do kláštera byli vzápětí povoláni mniši řádu sv. Augustina, založeného papežem Alexandrem IV. v roce 1256. Korunský klášter se stal kulturním a duchovním centrem nově kolonizovaného kraje, a proto byl hojně obdarováván svým zakladatelem Borešem i jeho nástupci. Výsady kláštera potvrdil v roce 1364 český král Karel IV. a později i král Václav IV. Za husitských válek se augustiniáni uchýlili nejprve do Jevíčka a pak do Brna. O tom, jestli se neklidná doba podepsala (pokud vůbec) na podobě kláštera nejsou dochovány žádné zprávy. Po roce 1437 se augustiniáni snažili konvent obnovit, o klášterní majetek uchvácený Tunkly z Brníčka se však museli soudit až do roku 1513. Přes majetkovou nejistotu byl klášter na přelomu 15. a 16. století obnoven co do stavební podstaty i do mobiliáře, z něhož je dochováno několik cenných soch a zvon datovaný r. 1533. Definitivnímu zániku kláštera pak vedla luteránská reformace kolem roku 1550. Poutní odkaz Koruny převzal nedaleký Rychnov a nový klášter byl časem též vystavěn v Moravské Třebové. Ještě v rámci pobělohorské rekatolizace bylo roku 1683 zvažováno obnovení kláštera, k realizaci záměru však nedošlo. Z nejstaršího augustiniánského kláštera na Moravě, nazývaného v té době "Corona S. Mariae" nebo jen "S. Corona", se tak dochovaly pouze zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice.Text: historie
23.12. 2006 - informační tabule u trosek kláštera v Krasíkově, doplněno redakcí
|
Přihlášení |
