Fredevald

Za hájovnou odbočte na pěšinku vlevo, která vás dovede přímo do lokality původního hradu. Je zde dobře patrná obvodová zeď dolního hradu a dobře čitelný půdorys..

Zbytky hradu jsou skrovné a je těžké z nich určit jeho dispozici, protože Frýdvald byl většinou ze dřeva. Na severozápadě objektu byla hradba, níže nad cestami val s palisádami; na jihu spadá skála svisle do hlubiny, kde teče říčka Kamenice, na východě bylo využito za strážnicí mocné skalisko. Dřevěný palác měl frontu k jihu. Na hradě je zachován již jen sklípek a sporé zbytky zdiva. Hrad Frýdvald založili patrně Michalovicové v polovině 14. století na ochranu lužické cesty, jež vedla severně od něho k Chřibské. Doložen je však až r. 1406, kdy hejtman hradu Zikmund ze Slibavic byl už ve službách Berků, jimž tehdy patřilo celé okolí České Kamenice. V r. 1427, kdy Jindřich Berka podnikl vpád od Lužice, sídlila na hradě jeho manželka Jitka z Házmburka. Purkrabím hradu v té době byl Mikeš Pancíř ze Smojna, jenž odtud v letech 1429 a 1430 a pak ze Sloupu po léta napadal Lužici. V r. 1428 prodal Jindřich Berka Frýdvald Zikmundu Vartemberkovi na Děčíně. Zdá se, že husité nechali hrad na pokoji, ale pozornost mu věnovali Lužičané za půtek s Vartemberky, neboť jeho posádka spolu s posádkou hradu Děvína napáchala podle soudobého svědectví „více škod než všichni kacíři“. Počátky zániku Frýdvaldu spadají do 40.–60. let 15. století, kdy zdejší oblast těžce postihly výpravy lužických měst. Jejich tažení v letech 1440, 1444 a 1467 způsobily škody i na Frýdvaldu, který v té době naposled plnil svou vojenskou funkci. Protože Vartemberkové měli na svých statcích lepší a výstavnější sídla, například nedaleký hrad Kamenici, opustili Frýdvald a ponechali ho osudu, takže postupně zanikl. Také veškeré zprávy o něm mizí..