Čertův hrádek

Dnes je tu udělaná malá parkovací plocha a značka obec Okluky. Ta je místní částí obce Malé Hradisko. Čertův hrádek bývá mylně umisťován do prostoru nad bývalým pionýrským táborem, asi 1,5 km západně. Může za to asi místní pojmenování celého lesního masívu, lidově zvaného „Na hrádku“. Údolím Okluky vede červená turistická značka, ale na zbytky hradu nevede žádná odbočka. Dostat se na hrad je celkem dobrodružná cesta. Od severu sice vede odněkud lesní cesta, ale zřejmě kvůli orientaci je lepší přejít první mostek u chat, proplést se kolem plotů a po nezřetelné pěšíně se vydat po skalisku. Vše však obezřetně!.

Někde lze nalézt i kousky malty. Dominantním prvkem je asi 3 m široká díra na samotném vrcholu, pravděpodobně zbytek hlavní věže. Hned u ní je jižní skalní sráz. Zajímavá je též východní dispozice od věžiště. Asi po 10 m je dobře patrný příkop, jeho šířka je asi 1,5 m. Příkop pokračuje k severu a obtáčí jádro hradu. Západní část příkopu se vytrácí. Vinu nese i velký nálet porostu. Východní část za příkopem dále pokračuje asi 15 m mírně klesající plošinou. Zhruba uprostřed při okraji svahu je pozoruhodné skalisko. Snad to byla i část hradby. Severovýchodní plocha se od příkopu svažuje mírněji, ale opět je tu několik nerovností. Dnes je tu částečně mýtina. Severní část byla pravděpodopně přístupová a nevyloučil bych možnost předhradí. Za již špatně čitelným zmiňovaným valem plošina asi po 20 m končí, jakoby pro změnu nasypaným valem. Tudy dnes i vede nepoužívaná lesní cesta, která se ztrácí v novějším porostu. Západní část je značně zarostlá a asi po 10 m se prudce svažuje. I zde je velké množství kamené suti. Čertův hrádek rozhodně nebyl malou stavbou. Bylo to nepochybně průměrné středověké sídlo. Přestože se o tomto hradu vlastně nic moc neví, myslím, že se nejednalo o strážní hrad, ale o hrad postavený ke kolonizaci kraje nějakým šlechticem, snad z dob vévody Mikuláše I. Opavského. Ten tu v kraji na přelomu 13. a 14. stol. prováděl četné koloniální aktivity. Jak to s Čertovým hrádkem bylo, musí zjistit pilní historici..

Majitelé hradu a jeho původní název nejsou známi. O pustém hradu se píše roku 1512. Tehdy tvořil hranici mezi panstvím plumlovským a majetkem Ladislava z Boskovic. V r. 1788 při vysazování stromků zde byly nalezeny koňské podkovy a dlouhý turecký nůž. Archeologický průzkum v r. 1972 provedl sondy a odkryl části zdiva a valu. Byly nalezeny střepy nádob ze 14. stol. Lidové legendy z 19. stol.o něm mluví jako o sídle loupežníků. Zachovány jsou valy a okrouhlé věžiště při vstupu do hradu. Hrad nebyl nijak velký, ale jak se zjistilo, byl mimořádně pevný..

Byl rozbořen ve válkách a opuštěn. Později si ho opravili loupežníci. Přepadali obchodníky, kteří šli podhradskou cestou od Plumlova k Boskovicím. Lid je nazýval čerty. Protože někteří uměli hrát na různé nástroje, chodívali hrát až na boskovický hrad hraběnce Morkovské. Bývali ustrojeni a nikdo v nich nehádal loupežníky. Jednou hraběnku pozvali na svůj hrádek. Ta přijala pozvání a přijela k hrádku. Kočár nechala pod kopcem a šla na návštěvu. Hrádek byl prázdný, jen v místnosti našla zakrvácenou sekeru a na zemi prst se zlatým prstenem. Prst vzala a schovala do kabelky. V tom se přihnali loupežníci. Hraběnka se ukryla a v nestřeženém okamžiku vyběhla z hradu. Loupežníci ji zpozorovali pozdě a kočár nedohonili. Hraběnka pak zavolala z Brna vojsko a to hrádek oblehlo a loupežníky pochytalo a popravilo. ,,O mlynářce“. V Okluckém mlýně měl mlynář dceru. Zamiloval se do ní vůdce loupežníků na zdejším hrádku. Na námluvách ji pozval na hrádek. Ta nakonec svolila. Když pak přišla na hrádek, poznala, že je to doupě loupežníků. Ti byli opilí a spali. Rychle utekla domů a vše pověděla otci. Ten se hned vydal na Plumlovský hrad. Pán z Plumlova nelenil a se svým vojskem loupežníky přepadl a vyvraždil. ,,O pokladu“. Na Čertově hrádku je vidět velká jáma. Vykopal ji prý chudý oklucký mlynář, když uvěřil povídačkám o zakopaném pokladu na hrádku. Stále se mu zjevoval sen, že má vzít motyku a pytel. Pak jednou viděl ohýnek na hrádku a pomyslel si, že to hoří peníze. Na tom místě začal kopat, ale nic nenalezl, a tak bída ve mlýně zůstala. "O kováři"

Pověst praví, že na hrádku žil loupeživý rytíř. Jednou ho prý odnesl sám ďábel a od té doby se tu zjevovaly hrůzné přízraky. Po čase prý jakýsi zdatný kovář ďábla svázal lýkem a donutil ho podepsat listinu, že se zříká moci nad hradem. Od té doby tu prý již nestraší..