Čertův hrádek - místo věžiště
© Ivo Rozehnal,08/2010
Čertův hrádek leží v osadě Okluky, hned nad příjezdovou cestou do údolí, jestliže na ni odbočíme ze státní silnice Prostějov - Boskovice (za hájovnou a autobusovou zastávkou). Hrad stál na skalisku obtékaném říčkou Oklukou (Hloučelou) nad soutokem s pravým přítokem bezejmenného potoka. Dnes je tu udělaná malá parkovací plocha a značka obec Okluky. Ta je místní částí obce Malé Hradisko. Čertův hrádek bývá mylně umisťován do prostoru nad bývalým pionýrským táborem, asi 1,5 km západně. Může za to asi místní pojmenování celého lesního masívu, lidově zvaného „Na hrádku“. Údolím Okluky vede červená turistická značka, ale na zbytky hradu nevede žádná odbočka. Dostat se na hrad je celkem dobrodružná cesta. Od severu sice vede odněkud lesní cesta, ale zřejmě kvůli orientaci je lepší přejít první mostek u chat, proplést se kolem plotů a po nezřetelné pěšíně se vydat po skalisku. Vše však obezřetně!
Hrad zaujal polohu na severním skalisku nad údolím Okluky a protějším malým údolím s bezejmenným potokem naproti masívu, kde stávalo obrovské keltské hradiště Staré Hradisko. Ze samotného hradu se dochovaly jen terénní reliéfy a překvapivě obrovské množství kamení. Někde lze nalézt i kousky malty. Dominantním prvkem je asi 3 m široká díra na samotném vrcholu, pravděpodobně zbytek hlavní věže. Hned u ní je jižní skalní sráz. Zajímavá je též východní dispozice od věžiště. Asi po 10 m je dobře patrný příkop, jeho šířka je asi 1,5 m. Příkop pokračuje k severu a obtáčí jádro hradu. Západní část příkopu se vytrácí. Vinu nese i velký nálet porostu. Východní část za příkopem dále pokračuje asi 15 m mírně klesající plošinou. Zhruba uprostřed při okraji svahu je pozoruhodné skalisko. Snad to byla i část hradby. Severovýchodní plocha se od příkopu svažuje mírněji, ale opět je tu několik nerovností. Dnes je tu částečně mýtina. Severní část byla… číst dále
Čertův hrádek byl postaven na přelomu 13. a 14. stol, pravděpodobně při začátcích kolonizace Drahanské vrchoviny. Majitelé hradu a jeho původní název nejsou známi. O pustém hradu se píše roku 1512. Tehdy tvořil hranici mezi panstvím plumlovským a majetkem Ladislava z Boskovic. V r. 1788 při vysazování stromků zde byly nalezeny koňské podkovy a dlouhý turecký nůž. Archeologický průzkum v r. 1972 provedl sondy a odkryl části zdiva a valu. Byly nalezeny střepy nádob ze 14. stol. Lidové legendy z 19. stol.o něm mluví jako o sídle loupežníků. Zachovány jsou valy a okrouhlé věžiště při vstupu do hradu. Hrad nebyl nijak velký, ale jak se zjistilo, byl mimořádně pevný.
,,O loupežnících“. Na strmém kopci v lesích mezi Stínavou a Hradiskem, stával malý hrad. Byl rozbořen ve válkách a opuštěn. Později si ho opravili loupežníci. Přepadali obchodníky, kteří šli podhradskou cestou od Plumlova k Boskovicím. Lid je nazýval čerty. Protože někteří uměli hrát na různé nástroje, chodívali hrát až na boskovický hrad hraběnce Morkovské. Bývali ustrojeni a nikdo v nich nehádal loupežníky. Jednou hraběnku pozvali na svůj hrádek. Ta přijala pozvání a přijela k hrádku. Kočár nechala pod kopcem a šla na návštěvu. Hrádek byl prázdný, jen v místnosti našla zakrvácenou sekeru a na zemi prst se zlatým prstenem. Prst vzala a schovala do kabelky. V tom se přihnali loupežníci. Hraběnka se ukryla a v nestřeženém okamžiku vyběhla z hradu. Loupežníci ji zpozorovali pozdě a kočár nedohonili. Hraběnka pak zavolala z Brna vojsko a to hrádek oblehlo a loupežníky pochytalo… číst dále
|
Přihlášení |
