Hrad Landshut založil r. 1204 vévoda Ludvík I. Bavorský. Až do r. 1918 majetek Wittelsbachů, do r. 1503 jejich hlavní sídlo v Dolním Bavorsku. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek a přejmenován na Trausnitz. Význam zámku postupně upadal. Dnes majetek spolkové země Bavorsko. R. 1961 poškozen požárem.
Trausnitz
Zámek od jihu.
© Pavel Semple 09/2023

Bavorské město Landshut stojí na obou stranách mělkého údolí řeky Isar 60 km severovýchodně od Mnichova. Žije v něm přibližně 75 000 obyvatel. Je hlavním městem bavorského vládního obvodu Niederbayern (Dolní Bavorsko). Na kopci nad městem stojí zámek Trausnitz, který vznikl přestavbou hradu. Na vnější opevnění hradu navazují městské hradby. Zámek je přístupný v návštěvní době. Pod zámeckým kopcem se rozkládá historické centrum města s bazilikou svatého Martina. Kostelní věž je svou výškou 130,6 m nejvyšší cihlovou kostelní věží světa. Do Landshutu jedou vlaky z Mnichova, Pasova a Řezna. Na okraji města se nachází dálnice E 53, která vede z Mnichova do Deggendorfu na úpatí Bavorského lesa. Do Deggendorfu a nedalekého Plattlingu jedou vlaky z Železné Rudy. Po přestupu v Plattlingu je možno vlakem pokračovat do Landshutu.

Pavel Semple, 20.9. 2025
Ikona Trojkřídlý renesanční zámek Trausnitz vznikl přestavbou gotického hradu Landshut. Hrad byl postaven na kopci na jižní straně širokého mělkého údolí řeky Isar. Severozápadní a jihozápadní svahy kopce jsou součástí málo výrazného pravobřežního svahu údolí. ...

Kopec údolí převyšuje o 70 m. Na plochém dně údolí mezi řekou a zámeckým kopcem se rozkládá historické centrum města. Na jihovýchodní straně je zámecký kopec spojen s okolním vyvýšeným terénem mělkým sedlem. Po obou stranách sedla jej od okolí dělí výrazné úžlabiny. Vrcholový prostor má trojúhelný tvar o stranách přibližně 160 (JZ), 250 (SZ) a 330 (JV) m. Nejdelší jihovýchodní strana trojúhelníku je prohnutá ven. Čtyřboké jádro hradu zaujalo západní roh prostoru. Na severozápadní a jihozápadní straně tak bylo dobře chráněno údolními svahy kopce. Na severovýchodní a jihovýchodní straně bylo od zbylého vrcholového prostoru odděleno hlubokým příkopem. Vrchol kopce se ale nachází na jihovýchodě nad sedlem. Jádro hradu převyšuje asi o 10 m. K obraně proti nejvíce zranitelné jihovýchodní straně zde byl navršen vysoký čelní val. Ten se stal součástí rozměrného předhradí, které zabralo celý zbylý vrcholový prostor kopce. Obdélný gotický hradní palác zaujal severozápadní stranu čtyřbokého hradního jádra. Stojí tedy přímo nad městem. V přízemí paláce je starý velký sál s osmi poli křížové žebrové klenby. Ta spočívá na třech polygonálních sloupech, podél zdí sálu ji podepírají přípory. Sál vznikl někdy v 60. nebo 70. letech 13. století v době vlády vévody Jindřicha XIII. V prvním patře paláce se nachází nový velký sál, zvaný bílý sál. Ten pochází z 15. století. Na straně města má řadu kruhových oken nad okny obdélnými. Sál má dřevěný kazetový strop. Na jihozápadní straně přiléhá k paláci obdélná hradní kaple svatého Jiří, patrona Wittelsbachů. Kaple je orientovaná k severovýchodu, shodně s podélnou osou paláce. Zabírá výšku dvou podlaží. Síťová žebrová klenba s okenními lunetami pochází z 1. poloviny 16. století, z doby vlády vévody Ludvíka X. Okna jsou jen na obou bočních stranách. Vertikálně je kaple rozdělena galerií na dvě části. Na jihozápadní vstupní straně je součástí galerie dvoupodlažní kruchta. V horním podlaží kruchty je soukromá oratoř z doby vlády vévody Ludvíka X. (1. polovina 16. století). Spodní podlaží kruchty je na západní straně spojeno dřevěnou lávkou s protější galerií nad oltářem. Obě hlavní části galerie podepírají zděné arkády o třech obloucích. Stropy pod galeriemi jsou dřevěné, pouze nad oltářem je jedno pole křížové žebrové klenby. Zábradlí galerie je dřevěné, nad oltářem štukové. Ve štukové části zábradlí je osmnáct soch. Uprostřed je socha Ježíše Krista u posledního soudu. Po jeho stranách jsou sochy Panny Marie a Jana Baptisty. Dál po stranách jsou sochy apoštolů a dalších světců. Dřevěný krucifix, zavěšený ze stropu nad oltářem, je spolu se dvěma dřevěnými sochami po stranách z poloviny 13. století. Čtyřboké jádro hradu bylo ve 13. století uzavřeno obvodovou hradbou, která navazovala na palác a kapli. Na kratší severovýchodní a jihozápadní straně ji později nahradila dvě boční palácová křídla. V jihovýchodním úseku hradby, na straně předhradí, stál dvouvěžový branský dům (twin-towered gatehouse). Takto je v anglické kastelologii označen obdélný branský dům se dvěma flankovacími baštami v čelním průčelí po obou stranách portálu brány. Podobně jako v anglické hradní architektuře 13. století byly obě bašty půlkruhové. Po přestavbě branského domu v 1. polovině 16. století jsou obě bašty pohlceny renesančním čelním průčelím. Ven vystupují pouze jejich čela, která tak slouží jako ozdobný prvek. Zdivo obou bašt, renesančního průčelí branského domu a přilehlé hradby je cihlové. Cesta k bráně vede přes příkop po cihlovém mostě. Původní středověký most mohl být zčásti padací. Podél jihovýchodní hradby byly postaveny služební a administrativní budovy. Jádro hradu a pozdějšího zámku tak bylo uzavřeno obvodovou zástavbou. Pouze na jižní straně byla ponechána malá proluka. Uprostřed zbyl prostor pro rozměrné nádvoří. Na jihozápadní straně chránil jádro hradu parkán s flankovacími věžemi. Předhradí bylo uzavřeno cihlovou obvodovou hradbou se strážními věžemi a flankovacími baštami. Flankování (boční ostřelování hradby) bylo umožněno pouze na jižní a západní straně hradu, včetně parkánu jádra hradu. Na těchto stranách totiž stoupala z města ke hradu příjezdová cesta Königsweg. Východní strana opevnění žádné flankování nepotřebovala, protože nebyla z cesty vidět. Odtud se na hrad dívala jen lesní zvěř. Na této straně je dnes zámecký park. Příjezdovou cestu střežil koridor mezi první a druhou bránou. První brána s předbraním stojí v sedle před čelním valem předhradí. Za ní musí cesta čelní val obejít. V koridoru je sevřena mezi hradbou, která spojuje první a druhou bránu a čelním valem, na němž stojí obvodová hradba předhradí. Teprve za druhou bránou cesta vstupuje do volného prostoru předhradí. V něm dnes stojí jen dvě rozměrné budovy. Ta u mostu do jádra hradu sloužila jako stáj. Ve druhé budově byl vinný sklep..

20.9. 2025 Pavel Semple
https://www.burg-trausnitz.de/englisch/castle/index.htm https://www.schloesser.bayern.de/englisch/rooms/ueb_obj/la_burg.htm# místní informační tabule
Ikona Až do 16. století se hrad jmenoval Landshut (Zemská stráž). Po hradě bylo pojmenováno město v podhradí. ...

Spolu s městem jej roku 1204 založil vévoda Ludvík I. Bavorský (vládl 1183-1231) z rodu Wittelsbachů. Od samého začátku mělo jádro hradu v podstatě svou dnešní rozlohu. Stavba byla z větší části dokončena v roce 1235, kdy hrad navštívil římský císař Fridrich II. (vládl 1220-1250). Hrad byl významným kulturním centrem země. Až do roku 1503 byl hlavním sídlem Wittelsbachů v Dolním Bavorsku. V jejich rukou zůstal i nadále. V roce 1475 zde vévoda Ludvík IX. (vládl 1450-1479) uspořádal velkolepou svatbu pro svého syna Jiřího a jeho ženu, polskou princeznu Hedviku Jagellonskou. Na paměť této svatby se dnes každý čtvrtý rok koná v Landshutu středověký svatební festival Landshuter Hochzeit (Landshutská svatba). Hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek a přejmenován na Trausnitz. Přestavbu zahájil vévoda Ludvík X. Bavorský (vládl 1516-1545). Renesanční arkády postavil v letech 1568-1578 Friedrich Sustris. Význam zámku ale postupně upadal. V 18. století sloužil jako kasárna a vězení pro šlechtu. Na začátku 19. století v něm byla nemocnice. Bavorský král Ludvík II. (vládl 1864-1886) si zde nechal zřídit luxusní apartmán. Ten ale nebyl nikdy využit. Bavorské království zaniklo v roce 1918. Zámek je od té doby majetkem spolkové země Bavorsko. Patří Bavorské správě státních zámků, zahrad a jezer (Bayerische Verwaltung der staatlichen Schlösser, Gärten und Seen), což je správní instituce bavorského ministerstva financí. Část zámku byla značně poškozená při požáru 21. října 1961. Poté byl zámek kompletně renovován..

20.9. 2025 Pavel Semple
https://en.wikipedia.org/wiki/Trausnitz_Castle https://www.burg-trausnitz.de/englisch/castle/index.htm https://www.burg-trausnitz.de/englisch/aboutus/index.htm https://cs.wikipedia.org/wiki/Hedvika_Jagellonsk%C3%A1_(1457%E2%80%931502) https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_bavorsk%C3%BDch_panovn%C3%ADk%C5%AF

Půdorys místa


Komentáře

Základní informace místa
ID místa: 19075
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 20.9.2025
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další zámky v okolí

reklama