
Středověký hrad ve vesnici Kolossi - přibližně 14 km západně od města Limassol na jižním pobřeží ostrova Kypr. Hrad v Kolossi je označován za nejzachovalejší ze středověkých hradů na celém ostrově. Někdejší bašta křižáků na ostrově dnes patří k často navštěvovaným památkám jižní části Kypru. Dominuje mu přístupná třípodlažní masivní věž (donjon) ukončená cimbuřím, odkud je překrásný kruhový výhled na úrodné planiny poloostrova Akrotiri.
Hrad je přístupný v návštěvních hodinách bez průvodce za poplatek 2,50 Euro.
V sousedství hradu se nacházejí zajímavé pozůstatky středověkého mlýna na cukrovou třtinu a akvaduktu, který do hradu a okolí přiváděl vodu z úpatí pohoří Trodos.
Jihozápadní části dominuje torzo původního hradního paláce. Pozornost všech upoutává mohutná 21 m vysoká třípatrová centrální věž z 15. století. Přízemí věže obsahuje 3 valeně zaklenutých prostor, další dvě patra pak obsahují po 2 přibližně stejných valeně klenutých místností, přístupných točitým schodištěm v síle zdiva jihovýchodního nároží. Vstupní brána do areálu se nacházela na východě a kolem opevněné studny příchozí došel až na skromný centrální dvorek. Odtud přes nástupní rampu pokračoval přes padací most do vstupní síně v patře hlavní věže. V této místnosti zaujme především vzácně uchovaná nástěnná freska Ukřižování. Vedle se rozkládal přijímací sál. V nejvyšším patře jsou opět dvě velké místnosti, každá opatřená krbem, které sloužily vlastníkům hradu pro bydlení. Z ploché střechy lemované cimbuřím měla posádka hradu dokonalý přehled o pohybu případných nepřátel.
Jeho potomci vládli Kypru až do konce 15. století. V okolí hradu se formovala převážná výroba cukru z cukrové třtiny pěstované v okolní nížině. Z té doby se dochovaly mohutné zříceniny mlýna na cukrovou třtinu a torzo akvaduktu. Vývoz třtinového cukru byl tehdy hlavním vývozním artiklem ostrova a hrad tak chránil nejen ostrov, ale i tuto produkci. Nedlouho po založení hradu daroval zdejší majetky kyperský král Hugo rytířům hospitálského řádu sv. Jana z Jeruzaléma. Krátkou epizodou v držení hradu byl rok 1306, kdy přešel do majetku templářů. Již v roce 1313 se ale navrátl zpět do rukou hospitalitů. Současnou podobu s dominantní hlavní obrannou a obytnou věží (donjonem) získal hrad až kolem roku 1454 za velmistra Louise de Magnac, jehož znak je umístěn na západní stěně hradní věže.