pohled od západu
© Pavel Semple, 06/2010
Jedná se o jednodílný (bez předhradí) donjonový hrad (hrad který má donjon - obytnou věž - jako hlavní obrannou i obytnou stavbu).
Obdélný donjon zaujímá východní konec skalního suku. Vstup do něj se nachází v prvním patře, kde byl velký sál. Pod dřevěnou podlahou je tmavé přízemí, které bylo přístupné jedině z patra po žebříku (dnes nepřístupné). Sedlová střecha donjonu se původně nacházela přímo nad velkým sálem. Její krov byl přitom do sálu otevřený. Zdi donjonu střechu převyšovaly a chránily ji tak před útokem.
Donjon byl v pozdější době zvýšen o druhé patro. Dnešní plochá střecha z 19. stol. je tak o jedno patro výš, než byla původně. Přístup na ochoz umožňuje původní chodba v síle zdi. Z ochozu se může návštěvník podívat dolů na střechu, která je ze všech stran krytá zdmi donjonu. Takto byly řešeny střechy na všech hradech v této části Evropy, vždy pod úrovní ochozu, nikdy nad ním! Toto řešení se pak promítlo do tudorské architektury 16. stol. a v podobě anglické tudorské gotiky bylo importováno také do našich zemí (např. Hluboká nad Vltavou).
Na protějším severozápadním konci skalního suku se nachází zříceniny západního věžového paláce. Ten byl vestavěn do původního nároží obvodové hradby. Dosud stojí především jeho nádvorní východní zeď. Na vnitřním líci této zdi jsou v prvním patře patrné pozůstatky krbu a otvory po trámech dřevěné podlahy. Pozůstatky zbylých stran tohoto paláce a všech úseků obvodové hradby jsou již jen v přízemí. V severní části obvodové hradby jsou patrné dvě šachty latrín. Jedna sloužila strážím na ochozu hradby a druhá byla přístupná z nádvoří. Po výstavbě západního paláce se pak druhá z těchto latrín stala jeho součástí a byla přístupná z jeho přízemí.
Přístup do hradu byl na severovýchodní straně, patrně po mostě nad příkopem vylámaným ve skále. Další příkop se nachází na jihozápadní straně skalního suku. Sedlem na západ od hradu prochází polní cesta, která je původní středověkou komunikací. Z ní pak vedla krátká odbočka do hradu.
Pod hradem prochází údolím silnice A470, u níž je parkoviště. Výstup ke hradu je odtud krátký a nenáročný. Vede tudy také místní železniční trať, spojující severní pobřeží Walesu s městem Blaenau Ffestiniog. Jsou na ní dvě vlakové zastávky, Dolwyddelan a Roman Bridge, ve vzdálenosti méně než 2 km od hradu.
Celá oblast je součástí národního parku Snowdonia. Přímo pod hradem se nachází kemp u farmy Bryn Tirion.
Historie hradu DolwyddelanPísemné prameny z této doby chybí a tak je doba jeho založení odhadnuta na základě analýzy hradního zdiva. Do této doby spadá stavba hradního donjonu (obytné věže). Dolwyddelan tehdy nahradil starší hrad Tomen Castell, který stál na skalnaté homoli v údolí, jen asi 200m od Dolwyddelanu. Po Llywelynu ab Lorwerth byl majitelem hradu jeho vnuk Llywelyn ap Gruffud, taktéž velice mocný velšský princ (zemřel roku 1282). Ten zde sepsal listinu pro opatství Valle Crucis dne 9. 8. 1275. Llywelyn ap Gruffudd se v roce 1272 odmítl podřídit nadvládě Eduarda I. poté, co byl Eduard I. korunován anglickým králem. To přimělo Eduarda I. k invazi do severního Walesu v roce 1277. Anglické vojsko v tomto roce zabralo značné teritorium Walesu a velšský princ byl obklíčen sítí nových hradů, postavených Angličany na hranici jeho panství. Protože spory pokračovaly, přistoupil nakonec Eduard I. k druhé a závěrečné invazi v závěru roku 1282. V prosinci 1282 byl Llywelyn ap Gruffudd zabit a v prvních měsících roku 1283 pak byly poraženy poslední oddíly velšského odporu v horách Snowdonie. Dolwyddelan byl dobyt v lednu 1283. V té době byl správcem hradu Tudur ap Gruffudd. Má se za to, že byl s Angličany domluven na kapitulaci dříve, než dorazili ke hradu. Tomu by nasvědčovalo především to, že se pak stal doživotním správcem hradu. Dolwyddelan se stal královským hradem a Eduard I. ho nechal opravit. Posádka hradu ihned dostala bílé zimní oblečení, vhodné k zimnímu nasazení v horách. Hrad byl také vybaven novým katapultem, který byl vyroben v Betws. Záznamy hovoří o stavbě nového "obydlí" na hradě. Tímto obydlím byl zřejmě nový západní věžový palác, vestavěný do severozápadního nároží obvodové hradby. Datování tohoto paláce je však nejisté, mohl být postaven již dříve za Llywelyna ap Gruffudd. Zmínka o Eduardově stavbě se mohla také vztahovat ke zvýšení donjonu, k němuž někdy v neznámé době také došlo. V červenci 1283 byla zahájena stavba nového mostu a vodního mlýnu v údolí pod hradem. Další opravy na hradě jsou zmiňovány v září 1284 a pak znovu v dopise datovatelném do období mezi květnem 1290 a říjnem 1292. V roce 1488 získal hrad do pronájmu Maredudd ab leuan ap Robert a nastěhoval se do něj se svou ženou Alicí a s jejich dvěma dcerami. Hrad je při této příležitosti zmiňován jako částečně obyvatelný. Uvádí se také, že zde před lety sídlil Hywel ab leuan ap Rhys, muž stojící mimo zákon. Maredudd se nastěhoval do oblasti bez zákona a pořádku, musel se na hradě opevnit a neustále jej hlídat. V polovině 18. stol. byl hrad již zříceninou, jak tomu nasvědčují dobové kresby. V letech 1848-50 provedl Lord Willoughby de Eresby rekonstrukci donjonu (obytné věže). Zdivo donjonu bylo doplněno o chybějící části, včetně cimbuří, a donjon pak získal novou střechu. V této podobě je zachován dodnes. Dolwyddelan byl nakonec předán do státní péče roku 1930 paní C. Williams z Bryn Tirion.
|
Přihlášení |
