Wenzelburg

Při střetech mezi rakouským králem Albrechtem I. a majitelem Laufu, vévodou Rudolfem I. Falckým, který podporoval krále Adolfa Nasavského, byl údajně v roce 1301 částečně zničen Albrechtovými vojsky. Listina z roku 1322, v níž císař Ludwig Bavorský zavázal Lauf norimberskému purkrabímu Fridrichu IV., hovoří o „našem Purku a trhu v Laufu“ a uděluje purkrabímu 200 marek ve stříbře v případě, že „bude o hrad pečovat“. To by mohlo naznačovat, že komplex nebyl od svého zničení v roce 1301 opravován a byl víceméně v troskách. Druhý hrad, který se z větší části dochoval dodnes, pochází z dob císaře Karla IV., který jej nechal v letech 1357 až 1360 jako český král zcela přestavět. Karel IV. nepochybně uznal strategicky výhodnou polohu hradu a města Lauf. Další důvod byl však převážně strategický. Tímto hradem si Karel IV. vytvořil silnější vazbu ve své česko-lucemburské domácí mocenské politice, tedy budování vazeb a majetků ve velké části dnešní severní Horní Falce a východní části Franků, a to především z majetku Wittelsbachů. Oficiální začlenění této oblasti do Království českého v roce 1355 vytvořilo oblast nazývanou jako „Nové Čechy“. Hrad sloužil jako strategické místo na cestě z Čech do významného císařského města Norimberku, které císař Karel IV. vysoce podporoval. I díky tomu měl Lauf svůj zcela zvláštní účel. Stal se opevněným městem, regionálním hospodářským centrem s významnou mincovnou i celní stanicí na „Zlaté cestě“ z Norimberku do Čech, která tehdy jako císařská cesta nabyla na významu. V roce 1373 se hrad navrací zpět do majetku rodu Wittelsbachů. Roku 1504 přechází pod správu norimberského rodu a je postupně upravován, v 17. století byla na věž brány u hlavního vchodu přidána socha svatého Václava a český znak..

Samotná erbovní místnost je významnou symbolickou místností českého království. Pod českým erbem uspořádaným na dva základní kameny klenutého stropu se dále po místnosti rozkládají erby královského dvora Karla IV. Děje se tak v nádherné heraldické reprezentaci s erby vévodů a hrabat, biskupství, nejvýznamnějších měst a významných rodů, které ke dvoru patřily. Celkem se v erbovní místnosti nachází 112 erbů. Jde o největší sbírku česko-moravsko-slezské heraldiky, která byla nalezena při rekonstrukci místnosti v roce 1934..