Tarnów

Na nižší západní části hřebene oddělené mohutným ve skále vylámaným příkopem stálo převážně hospodářské předhradí. Nejstarší hrad vojvody Spycimira tvořilo hrad oválné jádro, v němž zevnitř ke kamenné hradbě přiléhaly patrové většinou obytné budovy. Na západě stála nad šíjovým příkopem okrouhlá věž o průměru cca 10 m. Při jihovýchodní hradbě stála také kaple Navštívení Panny Marie. Zásobu vody zajišťovala ve skále vylámaná 18 m hluboká studna. Otázka vstupu je poněkud nejasná, prvoplánově se nabízí vstup z předhradí po mostě přes šíjový příkop k nějaká bráně v beze stop zaniklém západním čele jádra. S tímto řešením je ovšem v rozporu jasně patrný vstupní koridor směřující jihozápadně od okrouhlé věže. Protáhlé přibližně 80 m dlouhé obdélné předhradí bylo obehnáno cihlovou hradbou na kamenných základech, v první fázi bylo ohrazení zřejmě jen dřevěné. V jihovýchodním rohu čela předhradí byla čtverhranná vstupní brána s padacím mostem. hned za ní se cesta otáčela o 180° a prostou kulisovou bránou od severu chráněnou čtverhrannou baštou vstupovala na dlouhý most přes šíjový příkop směrem k jádru hradu. Západní čelo předhradí uzavírala mohutná obdélná stavba. Podél celé délky předhradí k jižní hradbě přiléhaly hospodářské budovy v této fázi převážně dřevěné konstrukce. Během pozdně gotické přestavby hradu po uherském nájezdu bylo v jádře rozšířeno jižní a východní křídlo, čímž dosáhla zástavba téměř celého obvodu nádvoří. Před jihovýchodní nároží byla vysunuta nová okrouhlá věž. Byla pravděpodobně výrazně nižší než čelní bergfrit, měla spíše charakter bašti či bateriové věže. Doposud dřevěné budovy předhradí byly snad v této době postupně nahrazeny zděnými. Přestavba Jana Amora v polovině 16. století se soustředila především na posílení obranných možností hradu. Východní část jádra opevnila další linie hradeb o síle až 4 metry snad v místě staršího valového opevnění. Toto opevnění se dochovalo v torzovité podobě, není ani jisté, jestli bylo úplně dokončeno. Půlválcovou baštu (průměr cca 18 m) v severovýchodní nároží hradby spojovala kurtina s velmi zajímavou stavbou zesilující jihovýchodní nároží, tzv. arzenál. Tento obdélný patrový bastion o rozměrech cca 36x18 m měl ve dvou úrovních celkem 18 dělostřeleckých střílen, zakončen byl pravděpodobně plošinou pro střelce z lehčích zbraní. Při západní stěně arzenálu se dochovaly zbytky zajímavého točitého schodiště. Některé prameny předpokládají třetí, opět půlválcovou, baštu v severozápadním nároží jádra při severním okraji šíjového příkopu. Posílena byla i obrana předhradí, kolem kterého byl vykopán příkop a navršen val. Nejohroženější jihozápadní stranu zesílila zemní bašta. Do dnešních dnů se dochovalo zdivo jádra do výše až 2 m nad úroveň terénu, torzo severovýchodní bašty a většina zdiva arzenálu. Zástavba předhradí byla po skončení výzkumů znovu zasypána zeminou.