To co píšeš Jiříku 15.2.2012 , je běžný osud hradních zřícenin - opuštěný hrad se stane zdrojem laciného staveb. materiálu , ten zmizel i z Roimundu. Ale teď si vem do hlavy matematiku a počítej : vnitřní hradba tloušťky 2m , výšky 10m a ovál o obvodu cca 200m = asi 4000 m3 kamene , tj. asi 8000 tun, k tomu vnější slabší hradba v tvorbě parkánu mohla mít cca 2500 m3 kamene tj. asi 5 000 tun a to nepočítám neznámou vnitřní zástavbu - a na hradním kopci je minimum kameniva. Samozřejmě byl " někam" odvezen , ale min. 6500 m3 kamene nepoužil jak píšeš žádný pantáta na stavbu chlívku , ale byl použit někde a já se jen ptal,zda někdo neví , kam se tolik materiálu přemístilo. Tvoje příklady požití materiálu jsou špatné - Hlavačov , tercierní písky možná tak na rynk v Rakovníku . Angerbach byl dle historiků / též T. Durdíka / jen hrázděná stavba se sypanými valy tj. materiál téměř nic, Krašov - ten byl přeci v 17. stol. v majetku Plasského kláštěra a majitelé jej nechali barokně upravit nikoliv rozebrat a v Josefínských dobách pak klášter z nařízení panovníka nefungoval. Možná z Krašova a to asi ano někam nějaký kámen zmizel , ale zříceniny jsou i přesto stále impozantní - na Roimundu krom části hradby není nic .
Je škoda , že těch prvních 5 obrázků v galerii je pro svoji špatnou kvalitu naprosto nepoužitelných , což následně napravil kvalitními fotkami druhý autor - zvlášť foto jediné zbylé hradní zdi a zde je pro mne malá záhada . Kam se poděl kámen z rozbořených hradních staveb a téměř 200 m délky oválu hradeb ? Železnice jako přes Klabavu či Odranec tu nevede, silnice poblíž též není a dle foto z galerie kámen v areálu téměř není. Pro zajímavost - je někde v literatuře odpověď ?
Kam by se poděl.Mnoho zřícenin bylo rabováno na kámen z okolních vesnic. Co nebylo potřeba někde na kopci "pantáta použil ke stavbě chlívku". Takhle zmizelo nemálo hradů. V Nových Hradech zbourali celý hrad a postavili z něj zámek, klášter v Plasích rozebíral hrad Krašov, když stavěl své velkostatky, byl rabován i Hlavačov a Angerbach a to tam toho kamene moc nebylo ani za jeho života, atd. atd
Za dveřmi v lomu na Vápenném se skrývá krasová, tzv. Západní jeskyně. Cituji z mapy KČT č. 14 - Lužické Hory:
Vápenný: Zalesněný vápencový vrch (790 m). Přírodní rezervace velký Vápenný, suťový porost, pralesovitého charakteru, květnaté lučiny, kapraďorosty, bledule jarní, lilie zlatohlavá. V opuštěném lomu Západní jeskyně s úzkým vchodem, v podzemí puklinové chodby s krápníkovou výzdobou, nepřístupná. Poblíž na rozcestí tur. značených tras pramen.
O Vápenném se vedle dalších míst nejen Lužických hor lze dočíst v knize Soví Jeskyně od Miloše Zapletala (Sedmička, Ostrov Přátelství...) ;o)
P.S. Asi by si to zasloužilo vlastní heslo.
To co píšeš Jiříku 15.2.2012 , je běžný osud hradních zřícenin - opuštěný hrad se stane zdrojem laciného staveb. materiálu , ten zmizel i z Roimundu. Ale teď si vem do hlavy matematiku a počítej : vnitřní hradba tloušťky 2m , výšky 10m a ovál o obvodu cca 200m = asi 4000 m3 kamene , tj. asi 8000 tun, k tomu vnější slabší hradba v tvorbě parkánu mohla mít cca 2500 m3 kamene tj. asi 5 000 tun a to nepočítám neznámou vnitřní zástavbu - a na hradním kopci je minimum kameniva. Samozřejmě byl " někam" odvezen , ale min. 6500 m3 kamene nepoužil jak píšeš žádný pantáta na stavbu chlívku , ale byl použit někde a já se jen ptal,zda někdo neví , kam se tolik materiálu přemístilo. Tvoje příklady požití materiálu jsou špatné - Hlavačov , tercierní písky možná tak na rynk v Rakovníku . Angerbach byl dle historiků / též T. Durdíka / jen hrázděná stavba se sypanými valy tj. materiál téměř nic, Krašov - ten byl přeci v 17. stol. v majetku Plasského kláštěra a majitelé jej nechali barokně upravit nikoliv rozebrat a v Josefínských dobách pak klášter z nařízení panovníka nefungoval. Možná z Krašova a to asi ano někam nějaký kámen zmizel , ale zříceniny jsou i přesto stále impozantní - na Roimundu krom části hradby není nic .
Je škoda , že těch prvních 5 obrázků v galerii je pro svoji špatnou kvalitu naprosto nepoužitelných , což následně napravil kvalitními fotkami druhý autor - zvlášť foto jediné zbylé hradní zdi a zde je pro mne malá záhada . Kam se poděl kámen z rozbořených hradních staveb a téměř 200 m délky oválu hradeb ? Železnice jako přes Klabavu či Odranec tu nevede, silnice poblíž též není a dle foto z galerie kámen v areálu téměř není. Pro zajímavost - je někde v literatuře odpověď ?
Kam by se poděl.Mnoho zřícenin bylo rabováno na kámen z okolních vesnic. Co nebylo potřeba někde na kopci "pantáta použil ke stavbě chlívku". Takhle zmizelo nemálo hradů. V Nových Hradech zbourali celý hrad a postavili z něj zámek, klášter v Plasích rozebíral hrad Krašov, když stavěl své velkostatky, byl rabován i Hlavačov a Angerbach a to tam toho kamene moc nebylo ani za jeho života, atd. atd
Za dveřmi v lomu na Vápenném se skrývá krasová, tzv. Západní jeskyně. Cituji z mapy KČT č. 14 - Lužické Hory:
Vápenný: Zalesněný vápencový vrch (790 m). Přírodní rezervace velký Vápenný, suťový porost, pralesovitého charakteru, květnaté lučiny, kapraďorosty, bledule jarní, lilie zlatohlavá. V opuštěném lomu Západní jeskyně s úzkým vchodem, v podzemí puklinové chodby s krápníkovou výzdobou, nepřístupná. Poblíž na rozcestí tur. značených tras pramen.
O Vápenném se vedle dalších míst nejen Lužických hor lze dočíst v knize Soví Jeskyně od Miloše Zapletala (Sedmička, Ostrov Přátelství...) ;o)
P.S. Asi by si to zasloužilo vlastní heslo.
Stará bašta v Novém Městě nad Metují August Sedláček VII
