V dubnu roku 1420 objevil se Jan Žižka po prvé před hradbami Rabí, aby zničil moc svých zapřisáhlých odpůrců. Hrad byl považován za nedobytný. Proto sem byly sneseny z okolí kostelní poklady i panský majetek: klenoty, zlato, roucha, zbroj. Husité se obořili na hrad nečekaně prudkým útokem. Po krátké střelbě přitrhli k hradbám, zapálili některé budovy v hradě, vyplnili příkopy slamou a chrastím a dostali se k hradbám. Zlezli je a vnikli do nádvoří. Posádka byla bezmocná proti husitským pavézám a cepům. Ustupovala z nádvoří do nádvoří, až se konečně celý hrad octl v rukou rozlícených útočníků, kteří nehodlali nikoho z obyvatel hradu živiti. Sedm kněží a mnichů, kteří se tu skryli, bylo vrženo do ohně a podobný osud hrozil i rodině pana Půty. Leč Žižka ji vzal v ochranu a zakázal další krveprolévání. Cenné věci, které tu byly uschovány, poručil snésti na hromadu a spáliti. Jen brnění, zbraně, oděv a koně ponechal svému vojsku jako kořist.
Když husité odtáhli, dal Jan z Rýzmburka hrad znovu opraviti a pokračoval dále ve svých piklech proti Žižkovi. Proto přitrhl Žižka v červenci roku 1421 k Rabí poznovu. Stoje pod starou hrušní, osaměle v poli stojící, řídil odtud boj. Nešťastnou náhodou přiletěl s hradeb proti němu šíp, zarazil se do pně a vyrazil z něho třísku, která vlétla Žižkovi do jeho jediného zdravého oka. Rána byla krutě osudná. Žižka byl hned odvezen do Prahy k léčení, avšak k žalu všech věrných Čechů nenabyl ztraceného zraku. Rábské věže a hradby byly posledním obrazem, na němž v hněvu spočinul jeho orlí zrak. Tento výjev byl zobrazen na hradní bráně, která odtud slula Žižkova. Byl na ní namalován Žižka, an sedí na koni třímaje v ruce palcát, za ním pak táhli pěší ozbrojenci. Z hradní věže vystřelil vladyka Přibík Kocovský. Šíp vletěl Žižkovi otevřeným hledím do přílbice – (Toto malířské pojetí neodpovídalo ovšem skutečnosti.) Pod obrazem se čtla slova: Přibík Kocovský: „Ty-li jsi, bratře Žižko?“ Žižka: „Já jsem!“ Přibík Kocovský: „Krejž holého!“ Lidé, kteří brali z hradních zřícenin kámen na stavbu, zbourali roku 1770 i Žižkovu bránu. Kámen, který se přitom zřítil, zasáhl jednoho sedláka a na místě ho usmrtil. Lid viděl v tom pomstu slepého hrdiny. Jiná pověst vypravuje, že zde husité tajně pohřbili žižkovy ostatky. Marné kopání v označených místech vyvrátilo tuto domněnku.Text: pověsti
27.11. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.
|
Přihlášení |
