S vidinou pěkného výletu za kouskem historie jsme se vydali směr Zřícenina Pořešín.Celá rodinka natěšená, přijíždíme do Kaplice a už už chceme ťapat..zastavujeme předčasně, ale aspoň se podíváme na památník obětem 2.světové války.Vracíme se k autu, a pokračujeme dál, teď už chceme plně důvěřovat informačním ukazatelům a díky němu přijíždíme na rozcestník u vlakového nádraží. Na cedulce zelená turistická, to nám vlastně nevadí, říká: 4km zřízenina tudy...hledáme místo na zaparkování ale stále jedeme po silnici, najednou cedulka: zřícenina 2 km. Vždyť se vůbec neprojdeme, a to jsme chtěli v první jarní den úpně nejvíc..tak spěšně vysedáme a doufáme, že za rohem už bude nějaká polní cesta či cesta krásnou lesnatou krajinou....Jdeme dva dospělí a tři děti ve věku 4 - 5 let.Jdeme po krajnici silnice,mezi poli, vítr do nás tluče, sledujeme značky na stromech - zelená turistická, takže jdem určitě správnou cestou, ale jak to?...hlídáme děti, protože jdeme za plného provozu,auta sem i tam.. konečně jsme dorazili do Pořešína, vesnice. Zde máme zaparkovat,,haha, a po 500 metrech uvidíme zříceninu.Hurrá..Přemýšlím co by to bylo za procházku, pro nás i děti, ujít 500 metrů od auta,no, tak pokračujeme...Až nečekaně tam stála, krásná, opravená, majestátná....vykouklo i slunce, a tím se vše ještě zintenzivnilo,,,ALE:před námi cesta zpět, došlo mi jaké jsme měli štěstí, že jsme nevyrazili na kolech, ta turistická je i cyklistickou stezkou, že je však zároveň silnicí asi II, třídy, to jsme netušili.
Nebo opravdu byla chyba v barvě?