Pohled z druhého předhradí na mottu.
© Pavel Semple, 02/2016
Hrad Mannan leží v kopcovité krajině hrabství Monaghan ve farnosti Donaghmoyne, přibližně 4 km na sever od města Carrickmacross. Z větší části je dnes obklopen golfovým hřištěm Mannan Castle Golf Club, není ale jeho součástí. Pouze na západní straně sousedí s pastvinami. Přistup ke hradu přes golfové hřiště je možný. Na jižním konci hřiště je parkoviště s návštěvním centrem. Toto centrum ale slouží výhradně hřišti, nikoli hradu.
Od návštěvního centra lze jít asi 200 m po místní silnici k severozápadu a pak je třeba projít bránou po pravé straně na hřiště. Vstup na hřiště není sice oficiálně povolen, Irové jsou ale velmi shovívaví a vyhánět vás určitě nebudou. Hrad samotný leží na kopci na severním konci hřiště. Cestou na hrad můžete minout krasový vývěr a velký krasový závrt, který leží asi 200 m jižně od hradu. Golfovému hřišti je možné se vyhnout, ale jedině za cenu přelézání drátěných ohrad pastvin. Irsko by svým ostnatým drátem mohlo obmotat celou zeměkouli. Hrad ale za námahu stojí, je to klidné zalesněné místo, vhodné i k divokému táboření s ohněm.
Do Carrickmacrosu jezdí autobusy z Dublinu. Ty dnes zastavují u silničního obchvatu a přímo do města nezajíždějí. K místní orientaci je vhodná turistická mapa Ordnance Survey číslo 35.
Hrad Mannan, známý také jako Donaghmoyne Motte & Bailey, je motta (uměle navršený hradní kopec) se dvěma předhradími (baileys). Hrad se rozkládá na hřbetu kopce, jehož vrchol se nachází přibližně 250 m dále na severozápad. ...V nejvyšší severozápadní části dispozice je jádro hradu (motta). Dál na jihovýchod je druhé (horní) předhradí, spojené s mottou úzkým hliněným náspem. Dál na jihovýchod je pak první (dolní) předhradí. Existence dvou předhradí je pro irské hradní motty nezvyklá a Mannan je tak svou rozlohou jedním z největších motte hradů v Irsku. Všechny tři díly hradu jsou uměle navršené. Dolní předhradí je v podstatě velká hliněná rampa o délce přibližně 70 m a šířce až 50 m. Okolní terén převyšuje o více než 2 m. Příkop dnes není kolem tohoto předhradí patrný. Podle závěrů archeologického výzkumu z roku 1999 tu ale mělký příkop byl. Vnitřní plocha nevykazuje žádné známky zástavby a v minulosti byla orána. Opevnění bylo pouze dřevěné. Na dolní předhradí navazuje okružní val, který spolu s vnitřním příkopem obepíná horní předhradí a mottu. Kosodélné horní předhradí má přibližně 30 m na délku a až 30 m na šířku. Po jeho obvodu jsou patrné pozůstatky kamenné hradby. Mezera v jihovýchodní části hradby naproti dolnímu předhradí je pravděpodobný pozůstatek brány. Archeologický výzkum zachytil pozůstatky konstrukce mostu na dně příkopu. Cesta z horního předhradí na vrchol motty vede po hliněném náspu s pozůstatky hradeb po obou stranách. Příchozí se tu ocitl v úzkém koridoru a na mušce hradních stráží ze všech stran. V čele hradního jádra lze předpokládat čtverhrannou branskou věž a za ní nádvoří obehnané hradbou. Na protějším severozápadním konci hradního jádra stál obdélný hradní palác. Relikty zdí umožňují rozeznat jeho obdélný půdorys. Dál na severozápad je před obvodovým valem vyhlouben vnější šíjový příkop. Před ním je pak ve hřbetu kopce vyhloubena vodní nádrž o rozměru až 25 m. Tato nádrž byla součástí hradu. Mohla sloužit jako zdroj dešťové vody, pokud k ní nebyl připuštěn dobytek. Dnes stále slouží dobytku na pastvě. Z obranného hlediska mohla být nádrž vítanou překážkou pro nepřítele který by tu jinak běžel proti hradu dolů z kopce. Délka hradu od nádrže až po konec dolního předhradí činí přibližně 250 m..
Hrad nechal postavit anglonormanský šlechtic Petr Pipard kolem roku 1193. Pozemek byl do té doby částečně v majetku církve. Clogherský biskup Tighearnach macGiolla Ronáin proti výstavbě hradu protestoval. Údajně si na protest lehl ve svém biskupském rouchu do hradního příkopu. ...Petr Pipard na to měl začít na biskupa házet hlínu a poté měl přikázat biskupa zaživa pohřbít, pokud se odtamtud nehne. Biskup si to asi rozmyslel a z příkopu dobrovolně vylezl, poněvadž zemřel až v roce 1218 dlouho po oné příhodě. Opevnění bylo původně jen dřevěné. V roce 1227 hrad získal sňatkem Ralph Fitz Nicholas. Jeho ženou se stala Alice, dcera Viléma Piparda. Ralph nechal hrad opravit v roce 1228 a pak znovu v roce 1230, poté co jej Irové zapálili. V roce 1244 došlo k jeho přestavbě z kamene. Ralph zemřel v roce 1253 a panství přešlo na jeho syna Jana. V roce 1302 se stal Mannan královským majetkem. Zpustl v průběhu 15. století. V roce 1999 byl na hradě proveden archeologický výzkum..
|
Přihlášení |
