Pohled z druhého předhradí na mottu.
© Pavel Semple, 02/2016
Hrad Mannan, známý také jako Donaghmoyne Motte & Bailey, je motta (uměle navršený hradní kopec) se dvěma předhradími (baileys). Hrad se rozkládá na hřbetu kopce, jehož vrchol se nachází přibližně 250 m dále na severozápad. V nejvyšší severozápadní části dispozice je jádro hradu (motta). Dál na jihovýchod je druhé (horní) předhradí, spojené s mottou úzkým hliněným náspem. Dál na jihovýchod je pak první (dolní) předhradí. Existence dvou předhradí je pro irské hradní motty nezvyklá a Mannan je tak svou rozlohou jedním z největších motte hradů v Irsku. Všechny tři díly hradu jsou uměle navršené. Dolní předhradí je v podstatě velká hliněná rampa o délce přibližně 70 m a šířce až 50 m. Okolní terén převyšuje o více než 2 m. Příkop dnes není kolem tohoto předhradí patrný. Podle závěrů archeologického výzkumu z roku 1999 tu ale mělký příkop byl. Vnitřní plocha nevykazuje žádné známky zástavby a v minulosti byla orána. Opevnění bylo pouze… číst dále
Hrad nechal postavit anglonormanský šlechtic Petr Pipard kolem roku 1193. Pozemek byl do té doby částečně v majetku církve. Clogherský biskup Tighearnach macGiolla Ronáin proti výstavbě hradu protestoval. Údajně si na protest lehl ve svém biskupském rouchu do hradního příkopu. Petr Pipard na to měl začít na biskupa házet hlínu a poté měl přikázat biskupa zaživa pohřbít, pokud se odtamtud nehne. Biskup si to asi rozmyslel a z příkopu dobrovolně vylezl, poněvadž zemřel až v roce 1218 dlouho po oné příhodě. Opevnění bylo původně jen dřevěné. V roce 1227 hrad získal sňatkem Ralph Fitz Nicholas. Jeho ženou se stala Alice, dcera Viléma Piparda. Ralph nechal hrad opravit v roce 1228 a pak znovu v roce 1230, poté co jej Irové zapálili. V roce 1244 došlo k jeho přestavbě z kamene. Ralph zemřel v roce 1253 a panství přešlo na jeho syna Jana. V roce 1302 se stal Mannan královským majetkem. Zpustl v průběhu 15. století.… číst dále
|
Přihlášení |
