Houska je opravdu zvláštní místo. Zvenku vypadá, jakoby nic, zato uvnitř je pár míst, která mají velkou sílu. V běžném životě se dokážu řídit intuicí, poznám bez jakékoli pomoci geopatogenní zóny a všeobecně tak trochu vnímám věci mezi nebem a zemí a proto jsem si sama na sobě provedla takový " houskový " pokus. Byla jsem tam poprvé, nevěděla kde jsou jaká místa či cokoliv jiného. Prohlídka byla v naprostém " vnitřním" klidu, až do té doby, než jsme se dostali do jakési místnosti, kde, zhruba uprostřed, jsem začla mít pocit, že už dál ne, že je to tam divný. Udělala jsem ještě krok ke kamennému portálu, který, což jsem se dozvěděla později, byl vstupem do kaple. Pocit, jako když se odpuzují dva hodně silné magnety mi projel až do žaludku, dál jsem řekla že nejdu ani krok. Naštěstí si mě nikdo nevšímal, jen můj přítel, ten mě ale už zná. Když lidi odešli, nadechla jsem se a vstoupila dovnitř. Šlo to ze země. Uf, když jsme pak šli po cestě z Housky ven, došlo mi, jak strašně se cítím vyčerpaná. Nic z toho si nevymýšlím, všimla jsem si tam ještě jedné věci, teda ani ne tak věci..., ale asi byste mi už nevěřili :-).