charakteristická silueta hradu od jihu
© Pavel Zany Komárek 6/5/2004
Za zakladatele hradu Chęciny bývá literaturou obvykle považován krakovský biskup Jan Muskata, podle listiny sandoměřského a krakovského knížete Boleslava Stydlivého z roku 1275 však byl majitelem biskup Mikul. Tyto dva letopočty tedy ohraničují možnou dobu vzniku hradu. Ten byl již po svém založení natolik významný, že se zde v letech 1310, 1318 a 1331 konaly sjezdy polské šlechty, roku 1318 zde byl deponován i poklad hnězdenského arcibiskupství.
Hrad nadále patřil polským králům, v 15. století byl přestavěn, po vymření Jagellonců ve století následujícím však zájem o hrad upadal, byla prováděna jen nejnutnější údržba. Roku 1588 byly z hradu přeneseny zemské knihy, roku 1607 byl hrad při šlechtické vzpouře vedené Mukulášem Zebrzydowskim dobyt a poškozen následným požárem. Chęcińský hejtman Stanislav Branicki jej sice opravil, již roku 1657 však byl znovu zpustošen při švédském vpádu do Polska vojsky knížete Jiřího Rakoczyho. Hrad byl však stále používán, definitivně opuštěn byl až po dalším švédském vpádu roku 1707.
Po druhé světové válce byly ruiny zabezpečeny a po výzkumech v 50. a 60. letech zpřístupněny veřejnosti.
popis hraduDo východní hradby přímo pod věží byla proražena jednoduchá vstupní brána. Někdy v průběhu 14. století byl do nádvoří k severní obvodové hradbě přistavěn obdélný trojprostorový palác. Brána byla opatřena předbráním, nad kterým brzo vznikla hradní kaple. Zastavěn byl i zbývající volný prostor mezi bránou a východní budovou. V 15. století byl k hornímu hradu na západě připojen dolní hrad o rozměrech cca 30x60 metrů. V jeho jihozápadním koutě byla čtverhranná vstupní brána, v severozápadním pak siluetu hradu dotvořila vysoká čtverhranná věž. K hradbě byly zevnitř přistavěny dřevěné hospodářské budovy, vstup do horního hradu byl bránou v hradbě při západní válcové věži.
|
Přihlášení |
