© Viktor Maudr 01/2023
Bauska je město v jižním Lotyšsku, 66 km od hlavního města Rigy. Město bylo založeno roku 1609. Hlavní atrakcí tohoto malého města je zde zmíněný mohutný hrad, postavený rytíři livonského řádu na ochranu hranic před nájezdy Litevcú. V 70. letech 20. století probíhala rozsáhlá rekonstrukce, při níž měla být Bausce navrácena původní podoba. Rekonstrukce byla zdařilá a dostala řadu ocenění. Další opravy byly provedeny v 90. letech 20. století. V současnosti můžete na hradě navštívit Bauské hradní muzeum, které vystavuje archeologické nálezy a sbírku umění z 16. a 17. století. Historická expozice vystavuje mince, keramiku, nábytek a věci spojené s výstavbou hradu. V jihovýchodní věži jsou mladší expozice ze 17. a 18. století a výstava věnovaná oblékání v 16.-17. století. Ze zachovalých věží hradu se naskýtá výhled do okolí. V centru města si můžete prohlédnout několik domů z 18. a 19. století, radnici ze 17. století, kostel sv. Ducha z konce 16. století, ortodoxní kostel sv. Jiří z roku 1881, historické muzeum, muzeum retro automobilů (pobočka Riga Motor Museum) a synagogu.
Hrad stojí na úzkém poloostrově na soutoku řek Mūša a Mēmele v místě, kde tento soutok vytváří řeku Lielupe. V dávných dobách se na kopci nacházela semigalská pevnost. ...První kamenné stavby zde byly založeny v letech 1443-1450 livonskou větví Řádu německých rytířů a výstavba pokračovala až do konce 16. století. Ve staré části hradu se nacházely 3,5 metru silné zdi, velká strážní věž, pod kterou se nacházelo vězení a padací most u brány. Stavba byla zahájena za vlády mistra Livonského Řádu Heidenreicha Vinkeho von Overberga (1439-1450). Hrad měl posílit moc řádu nad Sedmihradskem, chránit hranici s Litevským velkoknížectvím a kontrolovat obchodní cestu z Litvy do Rigy. Hrad byl vojenskou pevností i správním centrem oblasti. Na základě spojenecké smlouvy z roku 1559 předal Livonský Řád svrchovanost nad městem a hradem Polsku. Když se Livonský Řád v roce 1562 rozpadl, držel hrad arcibiskup z Rigy Wilhelm von Brandenburg. Když se stal prvním knížetem Kuronsko-zemgalského vévodství Gotthard Kettler, hrad přešel do jeho rukou. Tím se stal se jednou z hlavních vévodských rezidencí. V letech 1568, 1590 a 1601 se zde konaly zemské sněmy kurlandského a polského vévodství. Za knížete Friedricha Kettlera bylo v roce 1590 přistavěno nové křídlo a v roce 1599 došlo k dalšímu rozšíření, čímž vznikla moderní rezidence se dvěma mohutnými okrouhlými věžemi. 17. září 1625 se během polsko-litevské války se Švédskem zmocnil hradu Gustav Adolf, který důkladně vyraboval zde uložené a chráněné poklady okolní šlechty. V roce 1706, během Velké severní války, byly hrad i palác vyhozeny ustupujícími Rusy do povětří a ponechány bez obnovy. O více než 150 let později, v roce 1874, zříceninu zakoupil kníže Paul von Lieven a zahájil její obnovu..
|
Přihlášení |
