Babice

Všechny uvedené články jsou obsahově velice zajímavé,zvláště vzhledem k absenci historických zpráv,ale pro hradomila - turistuje ten od p. Řezáče navíc i praktický/ a to nejen u Babic/.Spolu s půdorysem od p.Doležela tak můžete procházet hradištěm i s představou stojících staveb.Pouze by asi chtělo opravit místopis hrádku, neboť na hl. stránce je uvedeno,že Býčí skála je od něj 0,5 km jižním směrem a že hrádek má nejblíže k 2 km severně vzdáleným Babicím, což je zřejmý nechtěný omyl k světovým stranám.

Mám dojem, že se v poslední době namnožily nové doklady o významu a stáří těchto fortifikovaných staveb, budovaných na okraji Moravském krasu. Škoda, že nám z této zajímavé polohy schází prokazatelnější nálezový materiál, který by upřesnil jeho vývoj a snad také nastínil jeho pravděpodobnější funkci. Dosud nepublikované poznatky nám ale naznačují, že tyto typy fortifikovaných ostrožen spadají svým vznikem již do období 12. a 13. stol., a že nebyly budovány důsledně jako panská sídla, nýbrž, že jejich využití bylo spíše polyfunkční. Myslím si, že správnější odpovědí bude, když budeme hovořit o významu strážním a též útočištném. Obdobnou funkci plnily v blízkém okolí další objekty, např. některé jeskyně a také jedna obdoba babického hrádku - Horákovský hrad, který skýtal i s přilehlými jeskyněmi v údolí Říčky za válečných nepokojů refugium pro sídelní oikumenu v blízkém okolí. Hrádek nad Vaječníkem mohl skýtat ve středověku občasný azyl jak putujícím obchodníkům, tak kovkopům živícím se těžbou rud na přilehlých plošinách. Pro poznání tohoto zajímavého místa není jistě bez významu se zmínit, že babický hrádek leží ve směru prastaré dálkové trasy, která již od pravěku spojovala brněnskou kotlinu a JV okraj Drahanské vrchoviny s hlavními dálkovými trasami v horním Posvitaví, což se v blízkém okolí nakonec odráží i v distribuci nálezů, pocházejících snad ze všech období lidských dějin.
Z těchto důvodů nás komplikovaný systém opevnění v této poloze nesmí udivovat, ba naopak, jeho existence zvyšuje strategický význam místa, které mohlo být eventuelně spravováno stálejší posádkou.

Myslím, že se to zde nezmiňuje, ale dosavadní poznatky nám dovolují mluvit o hrádku nad žlebem Vaječník u Babic nad Svitavou jako o strážním objektu. Nachází se nad strategickou komunikací středověku a chránil hranice patrně obřanského panství.

Nevím, zda pojmenování tohoto středověkého hrádku jako Babice je správné. V blízké obci Babice totiž stávala poblíž kostela tvrz, která patřila místní drobné šlechtě, a která byla zničena švédskými vojsky roku 1645.
Opevnění u Býčí skály by se dalo spíše nazvat jako Hrádek u Babic nebo Hrádek u Býčí skály. Lze usuzovat, že jeho existence má souvislost s okolní těžbou a zpracováním železné rudy ve středověku.

V dostupné literatuře je objekt označován jako Babice, dáváme tedy přednost tomuto jménu, stejně jako jeho souvislosti s hranicí mezi panstvími probíhající údolím pod hradem
redakce

Všechny uvedené články jsou obsahově velice zajímavé,zvláště vzhledem k absenci historických zpráv,ale pro hradomila - turistuje ten od p. Řezáče navíc i praktický/ a to nejen u Babic/.Spolu s půdorysem od p.Doležela tak můžete procházet hradištěm i s představou stojících staveb.Pouze by asi chtělo opravit místopis hrádku, neboť na hl. stránce je uvedeno,že Býčí skála je od něj 0,5 km jižním směrem a že hrádek má nejblíže k 2 km severně vzdáleným Babicím, což je zřejmý nechtěný omyl k světovým stranám.

Mám dojem, že se v poslední době namnožily nové doklady o významu a stáří těchto fortifikovaných staveb, budovaných na okraji Moravském krasu. Škoda, že nám z této zajímavé polohy schází prokazatelnější nálezový materiál, který by upřesnil jeho vývoj a snad také nastínil jeho pravděpodobnější funkci. Dosud nepublikované poznatky nám ale naznačují, že tyto typy fortifikovaných ostrožen spadají svým vznikem již do období 12. a 13. stol., a že nebyly budovány důsledně jako panská sídla, nýbrž, že jejich využití bylo spíše polyfunkční. Myslím si, že správnější odpovědí bude, když budeme hovořit o významu strážním a též útočištném. Obdobnou funkci plnily v blízkém okolí další objekty, např. některé jeskyně a také jedna obdoba babického hrádku - Horákovský hrad, který skýtal i s přilehlými jeskyněmi v údolí Říčky za válečných nepokojů refugium pro sídelní oikumenu v blízkém okolí. Hrádek nad Vaječníkem mohl skýtat ve středověku občasný azyl jak putujícím obchodníkům, tak kovkopům živícím se těžbou rud na přilehlých plošinách. Pro poznání tohoto zajímavého místa není jistě bez významu se zmínit, že babický hrádek leží ve směru prastaré dálkové trasy, která již od pravěku spojovala brněnskou kotlinu a JV okraj Drahanské vrchoviny s hlavními dálkovými trasami v horním Posvitaví, což se v blízkém okolí nakonec odráží i v distribuci nálezů, pocházejících snad ze všech období lidských dějin.
Z těchto důvodů nás komplikovaný systém opevnění v této poloze nesmí udivovat, ba naopak, jeho existence zvyšuje strategický význam místa, které mohlo být eventuelně spravováno stálejší posádkou.

Myslím, že se to zde nezmiňuje, ale dosavadní poznatky nám dovolují mluvit o hrádku nad žlebem Vaječník u Babic nad Svitavou jako o strážním objektu. Nachází se nad strategickou komunikací středověku a chránil hranice patrně obřanského panství.

Nevím, zda pojmenování tohoto středověkého hrádku jako Babice je správné. V blízké obci Babice totiž stávala poblíž kostela tvrz, která patřila místní drobné šlechtě, a která byla zničena švédskými vojsky roku 1645.
Opevnění u Býčí skály by se dalo spíše nazvat jako Hrádek u Babic nebo Hrádek u Býčí skály. Lze usuzovat, že jeho existence má souvislost s okolní těžbou a zpracováním železné rudy ve středověku.

V dostupné literatuře je objekt označován jako Babice, dáváme tedy přednost tomuto jménu, stejně jako jeho souvislosti s hranicí mezi panstvími probíhající údolím pod hradem
redakce