Hora křížů

Hora křížů je umělý pahorek v Litvě u města Šiauliai. Jedná se o zcela unikátní místo, které je vytvořeno statisíci různých křížů a křížků. Prapůvodně v místě u dnešního umělého pahorku stával ve 14. století hrad livonských rytířů. První kříže se zde objevily v první polovině 19. století. Důvodem byla vzpomínka na pohřbené padlé z polského listopadového povstání v roce 1831. Další kříže přibyly po druhém polském povstání, když zde byly v lednu roku 1863 opět pohřbeny další oběti.

Začátkem 20. století zde stálo zhruba sto křížů a místo se stalo poutním centrem lidu. Poutníci zde začali stavět další kříže s prosbami k Bohu či jako projev vděku za vyslyšení svých proseb. Když se Litva v roce 1940 stala součástí Sovětského svazu a po 2. svět. válce definitivně přišla o svoji svébytnost, bylo místo trnem v oku socialistickému impériu. Režim se tento národní symbol snažil zničit. Místo bylo několikrát rozoráno buldozery (poprvé v roce 1961), ale vždy byly další kříže znovu vztyčeny. To vše trvalo až do roku 1985.

Litva se dočkala opět svého státu 11. 3. 1990. Tři roky na to Horu křížů navštívil i sám papež Jan Pavel II., který vzpomněl zdejší polské oběti a pietu místa zdejších obyvatel. Sám místu věnoval dřevěnou sochu Krista. Poutní místo je hojně navštěvováno poutníky a turisty, kteří na místo nadále nosí svoje kříže všech velikostí a materiálů. Od roku 2000 stojí u poutního místa i klášter litevských a toskánských františkánů. Turistům zde slouží i vybudovaný vyhlídkový altán.