Jak si bezpečně uchovávat své rodinné digitální fotografie, filmy, hudbu a dokumenty

Pokud hledáte kam a jak bezpečně ukládat své rodinné soubory jako jsou fotky, videa, programy, hudba nebo jiná data a nechcete využívat veřejné cloudové služby, je čas se poohlédnout po jiném elegantním řešení.

Autor:David Schwarzenberg, Pixabay

Pokud jste již přišli díky chybě hardwaru o cenné fotografie nebo řešíte plné úložiště na svém telefonu, případně hledáte jak uchovávat elektronická data a důležité dokumenty, a veřejné cloudové služby nejsou pro Vaše citlivá data to pravé místo, máte několik možností, jak vzniklou situaci řešit.

Aby byl výčet možností úplný, tak se letmo koukneme do nedaleké minulosti. Vždy bylo nutné data nějak uchovávat. V dřevních dobách sálových počítačů, které uměly zlomek toho co dnešní běžný dotykový mobil, se začalo poměrně jednoduše. Data se ukládala na hromady papírových děrných štítků a později děrných pásek. Vynechám feritové paměti, to je kapitola sama pro sebe. Poté přišla magnetická média a začalo to správné tóčo. A to doslova. Ve stojanech velkých jako lednička se točily magnetické pásky, na které se jedničky a nuly ukládaly. S nimi přišly disky velké jako pračka, na které se vměstnalo asi 5MB dat. Disky měly oproti páskám ohromnou výhodu, že k datům dalo přistupovat rychle. U pásek bylo nutné odvinout spoustu metrů, aby bylo možné požadovaná data načíst. No a pak už to šlo ráz na ráz, vše se začalo zmenšovat a kapacity záznamových médií zvětšovat.

Floppy disky 8-inch, 5,25-inch a 3,5-inch
Floppy disky 8-inch, 5,25-inch a 3,5-inch Autor: George Chernilevsky, Public domain, via Wikimedia Commons
Vystřídala se spousta různých formátů a médií jako například floppy disky 5,25  palce, 3,5", 1,4", Bernoulli, ZIP nebo JAZ disky. Poté se po nástupu CD objevily zapisovatelné CD-RW a vývoj šel stále dál, až se jednoho dne objevil memristor a další nové elektronické součástky, které byly schopny uchovat stav 0 nebo 1.

Důležité je, aby data byla uložena vždy minimálně na dvou místech!

Jako technologický držák by se daly označit pásky, které jsou dodnes díky svým obrovským kapacitám jako nejbezpečnější medium pro zálohy s výborným poměrem cena/výkon. Na pásky se zálohují kompletní systémy a jejich kapacita dnes dosahuje až 180TB. Ty ale nejsou pro domácí použití vhodné a proto se jim nebudeme věnovat. To by k historii mohlo stačit a jdeme se podívat na současnost, která se týká našeho domácího použití.

CD-RW

Autor: Brett Hondow, Pixabay

Ukládání dat na zapisovatelné CD je v dnešní době tak trochu out.  I když je zmínit musím, neboť se jedná o nejlevnější způsob archivace, byť ne na věky a většina počítačů ještě disponuje vypalovací CD mechanikou. Tento způsob archivace se vyplatí, pokud chcete zálohovat data, která se již nemění, jako například fotky z dovolené. Prostě je vypálíte, disk popíšete a uložíte. Je důležité napsat, kdy byla záloha pořízena a také kdy by bylo dobré provést jeho kopii, neboť životnost takového disku je omezená a hodně záleží na jeho skladování. Nejlepší je chladná, suchá a tmavá místnost.

CD obsahuje 24 karátové zlato nebo jeho slitiny se stříbrem

V takovém prostředí data na disku vydrží i 20 roků. Pak začnou degradovat pity (to jsou malé dírky asi 120x menší než vlas) a tím se celistvost dat začne porušovat a takové CD pak půjde načíst s chybami nebo nepůjde přečíst vůbec. Při vypalování je dobré volit menší rychlost zápisu. 

 

Flash disk

Flash disk
Flash disk Autor: Andrew, Pixabay
Zálohování dat na flash disk je také řešení. Ceny nejsou až tak dramatické, manipulace je jednoduchá a odolnost proti mechanickému poškození pádem téměř nekonečná. Jeho kapacity jsou až 1TB a rychlost přenosu dat až 150MB/s. Jejich slabina je jejich časté používání. Proto je na flash disk vhodné data zapsat a pak jej archivovat. A jak to funguje? Můžete si představit, že uvnitř "flešky" je spousta krabiček, do kterých se uloží jednička nebo nula a čím více se krabička používá, tím více se opotřebovává až do okamžiku, kdy jsou krabičky tak roztrhané, že flash disk začne vykazovat chyby a může se stát zcela nečitelným. Počet zapisovacích cyklů se u takového zařízení odhaduje mezi 10.000-100.000 cykly. Takže pro zálohy je řešením koupit menší flash disky třeba na každý rok jeden až dva a průběžně do nich zapisovat data. Také je dobré provést formátování v systému NTFS, které je šetrnější než FAT. A životnost? U té je výrobci garantováno 10 let, takže asi po 5 letech je dobré data zkopírovat na nové medium. Z tohoto pohledu vychází archaické CD o něco lépe.

Životnost flash disku je asi 10 let

A rozhodně nezapomenout flash disk popsat, kdy byla záloha provedena, a datum, kdy by měla být data zkopírována. Flash disky se vyrábí nejen s klasickým USB konektorem, ale také s USB-C, který je dnes součástí většiny notebooků. Flash disky mají jednu podstatnou nevýhodu, kterou je špatná nebo nemožná obnova dat při poškození tohoto disku. Stejný způsob ukládání dat používají všechna podobná media jako jsou SSD disky, paměti do foťáků, mobilů a dalších zařízení. 

Externí Harddisk

Autor: Verbatim, externí disk
Jedna z jednodušších a trvanlivějších variant pro zálohování je používání externího harddisku. Ten jednoduše připojíte k počítači a provedete zálohu. Ta se dá provádět ručně, což je velká otrava a málokdo by to chtěl dělat, a nebo pomocí speciálního programu se záloha provádí automaticky. Data Vám zůstanou na původním zařízení a jejich záložní kopie je zkopírována na externí harddisk. Pokud o jedno úložní  místo přijdete, stále máte data na druhém a měli byste co nejdříve provést znovu zálohu na další. Pokud doma využíváte počítačovou síť, drátovou nebo bezdrátovou (asi každý má dnes doma WIFI router), můžete takový harddisk připojit ke krabičce, která se k této síti připojí, a vy tak nebudete nuceni harddisk přenášet a manuálně připojovat k počítači a data se budou zálohovat automaticky na toto úložní místo. Zároveň tak eliminujete možný pád disku a jeho poškození. 

NAS (Network Attached Storage)

Jedničkou v tomto souboji ukládání dat je externí diskové úložiště. Nejenže dokáže vaše veškerá data bezpečně uchovat po neomezeně dlouhou dobu, ale ještě nabídne spoustu dalších věcí, které můžete a nemusíte využít. Tato malá krabička velká jako toustovač v sobě uchová dva a více disků. Pro domácí účely je dostatečná verze se dvěma disky, které se vzájemně zrcadlí (tomu se říká RAID1). Krabička se sama stará o jejich bezpečný provoz, jejich uspávání, když k nim dlouho nepřistupujete, a probouzení, když chcete nějaká data. A jak to funguje? No vlastně podobně jako externí harddisk připojený k síti. 

Autor: NAS, Synology

Tuto krabičku si umístíte někam, kde jí bude dobře. Pokud možno do míst bez výkyvů teplot a s  nízkou prašností. A také dobře schovanou.

Záložní zdroj
Záložní zdroj Autor: APC
NAS server je dobré připojit na UPS (nepřerušitelný zdroj napájení), který zajistí, že se bude cítit jako v bavlnce a bude Vám dlouho bez jakéhokoliv zásahu sloužit tak, že zapomenete časem, kam jste ji schovali.  

Tuto krabičku, server,  připojíte k domácí síti a po prvním spuštění nastavíte několik základních věcí. Každý server to má trochu jinak a je dobré postupovat podle návodu. Obecné věci jako nastavení sítě jsou pro všechna zařízení stejné. Když je server připojen a nastaven, můžete zapomenout, kde je. Na svém počítači si jej připojíte třeba jako disk X: a tak k němu budete přistupovat. Zde si už můžete vytvářet složky a do nich ukládat své soubory. Kromě toho je ale možné každému členu rodiny přidělit vlastní soukromý prostor. Můžete si aktivovat multimediální server, ke kterému se připojí vaše televize, a vy tak máte všechny své oblíbené filmy jako na dlani. Server dokáže provádět synchronizaci dat ve všech vašich zařízeních, může být použit i pro záznam z kamer.

Vzdálený přístup odkudkoliv není problém

K serveru se můžete bezpečně připojit i z mobilu nebo jiného zařízení kdekoliv, kde je přístup k internetu. Můžete tak sdílet svoje fotografie bez nutnosti jejich posílání. Někdo uvítá možnost hostovat své webové stránky a spoustu dalších zajímavých funkcí. Zařízení je snadno softwarově rozšiřitelné pomocí dalších balíčků, které se dají snadno nainstalovat.

Server si kontroluje zdraví disků a pokud dojde například k nečitelnosti sektorů, označí je a nepoužívá. Když dojde k nečitelnosti celého disku, odešle Vám e-mail s informací o nutnosti výměny disku. Ten pak jednoduše vysunete a vložíte nový. Server si provede vše potřebné, aby byla data opět zkopírována. Do NAS serverů se používají disky speciálně vyvinuté pro provoz 24/7 s vyšší frekvencí zápisu a čtení. Já sám provozuji NAS přes 20 roků. Za tu dobu jsem u prvního modelu vyměnil jednou harddisk a u druhého jedeme již 6 let nonstop bez poruchy. 

Je pravdou, že první nastavení zabere trochu času, ale rozhodně se vyplatí. A pokud byste s tím měli problém, můžete se obrátit na libovolnou softwarovou firmu, která přes vzdálenou plochu pomůže nastavení provést. Takže volba, jakou cestou se vydat, je na Vás.

 

Použité zdroje:

  • Prima článek od Martina Bartoně o CD https://diit.cz/clanek/zakladni-informace-o-cd
  • Feritové paměti https://cs.wikipedia.org/wiki/Feritov%C3%A1_pam%C4%9B%C5%A5

Galerie

Diskuze u článku 0 příspěvků
Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat