
Raně barokní jednopatrový palác je tvořen dlouhou hlavní budovou na poměrně úzké obdélné parcele při Kanovnické ulici a dvěmi krátkými křídly vybíhajícími směrem do dvora a do zahrady nad Jelením příkopem. Západní boční křídlo je vyšší než východní, je dvoupatrové. Hlavní průčelí do Kanovnické ulice zdobí edikulový portál s erbem Hložků ze Žampachu. Dvorní fasády jsou téměř stejné jako hlavní průčelí. V interiéru se dochovaly pozdně renesanční a raně barokní klenby. V mnoha místnostech jsou raně barokní dřevěné malované stropy a nástěnné malby.
století. Tehdy jeden z domů na městišti pozdějšího paláce vlastnil Vlčata a po roce 1373 Henslin, vikář a oltářník od sv. Víta. Původní zástavba zanikla při požáru roku 1541. V padesátých letech 16. století byl na tomto místě vystavěn velký dům ve slohu rané renesance. Dům často střídal majitele, mezi nejvýznamnějšími patřili Bořitové z Martinic či Česká komora – byl zde ubytována pážata císaře Ferdinanda III., když přestal kapacitně dostačovat protější Dům pážat. V osmdesátých letech 17. století získal dům Albert Václav rytíř Hložek ze Žampachu, hejtman Pražského hradu, který dům nechal přestavět na raně barokní palác. Hložkům palác patřil do roku 1757. Poté – až do konce čtyřicátých let 20. století – se v objektu často střídali různí majitelé. Ti se však nedopustili výraznějších zásahů do vzhledu budovy. V letech 1923–25 byl palác celkově rekonstruován. Poslední předválečnou majitelkou byla Kunigunda, hraběnka Nosticová. V současné době palác užívá velvyslanectví Rakouské republiky..