Chodby znojemského podzemí byly kutány jednoduchými metodami za pomocí sekáčku, mlátku, špičáku a lopaty a v kožených vacích byla vytěžená hornina nošena na povrch. V místech, kde byla hornina extremně tvrdá, byla užívána metoda prudkého nahřívání a rychlého ochlazování, aby skála popukala. Pod historickým jádrem Znojma bylo vybudováno celkem více než 30 km chodeb v úrovních druhého, třetího a lokálně čtvrtého patra, což znamená ve výsledku do hloubky od tří do jedenácti metrů. Celkem bylo z podzemí vytěženo na 50–55 tisíc kubíků tvrdé skály, která byla využita při výstavbě městských staveb a hradeb. Samostatnou kapitolu by si jistě zasloužil i systém cirkulace podzemních vod, které byly jímány v celé řadě studní a propojeny tzv. jezuitským vodovodem – unikátním technickým dílem, o jehož vybudování se jezuitský řád zasloužil.

Text: popis
10.11. 2009 - Jan P. Štěpánek