Židovský hřbitov býval daleko od Útviny, na severní straně Šibeničního vrchu (Galgenberg), dnes na mapách označeného „Nad Ovčínem“. Založen byl pravděpodobně v polovině 18. století, nejstarší doložený náhrobní kámen byl datován rokem 1782. V roce 1841 měl hřbitov rozlohu asi 940 m2. Své příbuzné zde pohřbívali Židé z Útviny i mnoha obcí v okolí, z Brložce, Krašova, Kozlova, Javorné, Štědré a z Toužimi. Během první světové války, kdy na Toužimsko přišli židovští uprchlíci z Haliče a Bukoviny, byl hřbitov používán k pochovávání zemřelých uprchlíků. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1938, podle toužimské matriky do února, podle písemně nedoložených informací až do podzimu. Zřejmě během Křišťálové noci byl hřbitov značně devastován. Za druhé světové války byla část náhrobních kamenů použita při melioraci Odolenovického potoka, další část ke stavbě základů radarové stanice na vojenském letišti u Přílez, na dohled od hřbitova. Letecký snímek z roku 1952 zaznamenal prostor hřbitova bez náhrobních kamenů, dosud však nepokrytý náletovými dřevinami. Na snímku z roku 1956 už plocha hřbitova znatelně zarůstá. Dnes je hřbitov v terénu téměř nezřetelný, jeho plocha je zcela zarostlá vzrostlou vegetací, je na něm jen několik fragmentů náhrobků, většinou podstavců náhrobních kamenů. Podařilo se nalézt pouze jeden fragment se zbytky nápisu. V roce 2020 byly při výkopových pracích v areálu bývalého JZD v Přílezech objeveny desítky fragmentů židovských náhrobních kamenů, pocházejících z útvinského hřbitova. Část kamenů s dochovanými nápisy byla uložena v Muzeu Karlovy Vary, zbylé byly uloženy na nedávno obnoveném židovském hřbitově v Bečově nad Teplou.
Text: historie
28.3. 2021 - Milan Caha
Zdroje
( http://kvmuz.cz/typ/zidovske-hrbitovy/zidovsky-hrbitov-v-utvine)
|
Přihlášení |
