židovský hřbitov

Židovské osídlení ve vsi Telice se datuje od počátku 18. stol. a největšího rozmachu dosáhlo v polovině 19. stol., kdy zde žilo 42 rodin, což představovalo více než polovinu místních obyvatel. V r. 1862 zde sídlilo 104 Židů, v následujících desetiletích však jejich počet klesal a v r. 1933 již žádný Žid v Telicích nebydlel. Židovské domy se nacházely především v severovýchodní části vsi, avšak většina židovských domů včetně synagogy (vyhořela po úderu blesku v r. 1878) a modlitebny (zbořena v r. 1945) již neexistuje a hřbitov tak přestavuje jedinou dochovanou místní židovskou památku. Hřbitov byl založen v polovině 18. stol (snad kolem r. 1744) a od počátku sloužil k pohřbívání zemřelých především ze vsí Telice, Prostiboř, Darmyšl a dalších okolních obcí. Byl však využíván i židovskými komunitami ze vzdálenějšího okolí, takže některé zdejší náhrobky patří zemřelým např. až ze Stříbra, Kladrub či Plané. Kromě toho jsou zde i náhrobky patřící několika válečným uprchlíkům z Bukoviny a také polským Židům z města Kazimierz. Nejstarší část hřbitova představuje jeho východní jádro a z důvodu nedostatku místa byl hřbitov v průběhu své historie dvakrát rozšířen směrem k západu – nejprve roku 1801 a pak v r. 1905, čímž získal svou dnešní rozlohu 2226 m2. V průběhu druhé světové války hřbitov zdevastovali nacisté, zničili při tom celou jeho novou část. Po válce nikdo o poškozený hřbitov nepečoval, a tak podléhal dalšímu chátrání vlivem zubu času. Na počátku 21. stol. se zpustlý a vegetací zarostlý hřbitov nacházel v dosti neutěšeném stavu – mnoho náhrobků bylo rozvráceno a poškozeno, z původní ohradní zídky včetně márnice takřka nic nezbylo. K místu se hřbitovem ani nevedla žádná přístupová cesta, takže se k němu muselo dojít přes pole nebo lesem. Obrat nastal teprve po r. 2005, kdy byla zahájena jeho postupná generální revitalizace. Při ní byla vymýcena přebytečná vegetace, všechny náhrobky byly opraveny, restaurovány a některé dokonce nahrazeny replikami původních stél, které již nebylo možno zachránit. Kompletně opravena byla také ohradní zeď. Nyní na hřbitově najdeme 241 náhrobků nebo jejich fragmentů s východním směřováním, z nichž nejstarší pochází z r. 1746 a nejmladší z r. 1937, kdy se zde přestalo pohřbívat. Od r. 2010 je hřbitov chráněn jako kulturní památka ČR.

Text: historie
31.12. 2015 - Stanislav Drda

Zdroje
( Rozkošná B.,Jakubec P.: Židovské památky Čech, Nakladatelství Era, 2004; www.obecprostibor.cz a další internetové zdroje)