Židé jsou v Boleslavi doloženi od III. čtvrtiny 15. století, jejich pobyt upravuje městský řád z roku 1494. Postupně jejich podíl narostl až na čtvrtinu městské populace, pokus města o jejich vypovězení z roku 1642 nevyšel. Jejich privilegia potvrdil Ferdinand III. o šest let později, jeho syn Leopold I. se roku 1702 neúspěšně snažil o omezení jejich počtu na 500 osob (1687 doloženo 775 osob, 1702 pak 408 osob nad 10 let). Na rozdíl od jiných měst neexistovalo v Boleslavi uzavřené ghetto. I když došlo v letech 1698–99 k soustředění Židů do dnešních ulic Bělská, Starofarní a Krajířova, nebylo toto území možné uzavřít vzhledem k průchodu k Bělské bráně. Předtím Židé obývali i domy jižně od děkanství v dnešní ulici Kateřiny Militké.
Židovská čtvrť několikrát vyhořela (1642, 1697, 1761), při katastrofálním požáru 1859 shořelo 23 domů. Následně došlo k náhradě většiny objektů zděnými novostavbami, přičemž zaniklo několik bezejmenných uliček a průchodů. Nejvýznamnější památkou "V Židech" byla synagoga renesančního původu, několikrát přestavovaná (naposledy 1859), k jejíž východní straně přiléhala od roku 1894 nová vodárenská věž. Od II. světové války se používala jako skladiště a roku 1962 byla zdemolována. Židovský hřbitov se připomíná poprvé roku 1584, vznikl zřejmě v polovině 16. století. Nejstarší spolehlivě datovaný náhrobek pochází z roku 1604, při úpravách v nedávné době byly nalezeny náhrobky vykazující znaky 16. století. Nejznámější zde pohřbenou osobou je Valdštejnův finančník Jakub Baševi (1570–1634), spolupachatel generalissimových rozsáhlých mincovních podvodů (tzv. dlouhá mince). Hřbitov byl pro potřeby rostoucí obce dvakrát rozšířen: roku 1716 a v I. polovině 19. století. Tehdy byl původní špitál nahrazen dnešním domkem správce (původně hrobníka). V letech 1888–89 vznikla v horní části hřbitova obřadní síň, roku 1937 pak v jejím sousedství nová márnice. Židé z města i širokého okolí byli od roku 1940 internováni na hradě, odkud byli postupně do roku 1943 transportováni do Terezína či vyhlazovacích táborů v Polsku. Po skončení války se jich vrátil jen zlomek, který v prvních poválečných letech krátce udržoval synagogální sbor jako součást pražské obce. Ta po roce 1990 převzala správu hřbitova, na kterém proto platí striktně židovské náboženské předpisy, kterých je třeba dbát i při turistické návštěvě.Text: historie
1.11. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle K. Kuča: Města a městečka..., 4. díl, Libri 2000
|
Přihlášení |
