Historie bývalého panského dvora s panským sídlem v centru Kopřivnice spadá před rok 1587. Doba přesného založení není známa. Dvůr se vším příslušenstvím byl majetkem olomouckých biskupů, kterým se však málo prosperující hospodářství dvora zdálo zbytečnou zátěží. V roce 1587 kupuje bývalý panský dvůr za 400 zlatých od biskupa Stanislava Pavlovského Jan Tichavský, bývalý hajný, který se stává pánem dvora a jeho velkého majetku. Majitelé dvora jsou místním lidem nazýváni zemané, respektive jimi svým postavením byli, a jejich dvůr se sídlem Zemanství.
Za soukromých majitelů se hospodářská situace výrazně zlepšila a Zemanství se stalo nejvíce prosperujícím statkem v okolí. Po Janu Tichavském byli majiteli a držiteli zemanství bezpochyby jeho dědicové. Patrně někdy na konci 17. století se majiteli Zemanství stává rodina Rašků. Jeho příslušníci přišli na Moravu někdy v 17. století z Uher. První držitel z rodu Rašků není jmenovitě znám. V povědomí se udržel Peter Raška, po něm Václav a dále Ignác a Jan. Jan Raška měl syny Josefa a Adolfa. O Peteru Raškovi se traduje, že měl devět synů a dvě dcery, které oženil a provdal do celého okolí – do Příbora, do Štramberka, do Brušperka, do Závišic, Valašského Meziříčí i Znojma. Jeho syn Václav zdědil Zemanství a v roce 1813 vystavěl budovy dvora do podoby v jaké byl znám až do současnosti. Václav Raška měl čtyři syny. Zemanství zdědil syn Ignác, který v Kopřivnici vystavěl první továrnu na kamenné zboží. Jeho syn Jan v roce 1832 zřizuje palírnu lihovin. Ta fungovala do roku 1848. Za Jana Rašky se ekonomická prosperita Zemanství velmi zvýšila. Po Janu Raškovi dědí Zemanství syn Josef a továrnu syn Adolf. Josef měl s první ženou syna Josefa, pro kterého zakoupil fojtství v Libhošti. S druhou ženou Florentinou měl dceru Olgu a syna Karla. Josef Raška nebyl dobrý hospodář, navíc jeho žena byla velmi nadutá a rozhazovačná. Zemanství se ocitlo ve velkých dluzích. Dlouho nabízel Josef Raška Zemanství i s veškerým majetkem na prodej. V roce 1880 odkupuje za 64 000 zlatých Zemaství s veškerým příslušenstvím olomoucký arcibiskup Bedřich z Furstenberka. Zemanství se tak po 293 letech vrátilo zpět k majetku hukvaldského panství. Josef Raška si ponechal pouze malý výminek a časem se odstěhuje do Opavy. Arcibiskup hned v roce následujícím pronajímá hlavní část pozemků místním občanům. Do Zemanství byl ustanoven šafář. Po roce 1918, po zániku monarchie, se dvůr stává majetkem Kopřivnice. Chvíli sloužilo Zemanství jako myslivna, statek, objekt JZD a později jako sídlo technických služeb. V roce 1993 se objekt stal kulturní památkou. Město chátrající Zemanství v 90. letech 20. století prodává firmě Favea Pharmaceutical Technologies, s.r.o., která za to, že jí město výhodně prodalo sousední objekt čp. 580 slibuje opravit i Zemanství. Dodnes se tak nestalo. Archeologický výzkum provedený v roce 1996 prokázal v suterénu kamenné zdivo z 16. století.Text: historie
12.8. 2007 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle J. Tichánek: Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích, Město Kopřivnice, Kopřivnice 2005