Goticko-románský opevněný kostel neznámého patrocinia (zasvěcení) v podhradí lednického hradu byl vystavěn zřejmě koncem 2. poloviny 13. století. Nejstarší publikovaná zmínka o kostele pochází od autora J. Chorényiho - Z dějin lednické farnosti, kde uvádí, že kostel byl vybudován spolu s hradem v 14. století. Na základě soupisu papežských desátek z let 1332-1336, kde se uvádí farář s německým jménem Carrardus, V. Rábík ve své studii předpokládá pravděpodobný počátek pronikání německého obyvatelstva do Lednice. Již ve 40. letech 14. století měla být Lednica farností. V kanonické vizitaci římskokatolické fary v Lednici z roku 1728 se píše o zničení kostela císařským vojskem v roce 1623 (podle jiných zdrojů k zániku kostela došlo o něco později).

Po zániku původního kostela byl postaven níže pod hradem nový chrám zasvěcený, snad stejně jako jeho předchůdce, sv. Janu Nepomuckému. Místo starého kostela však nebylo zcela zapomenuto. Na podnět místního faráře se v roce 1966 uskutečnil archeologický průzkum pod vedením G. Balašu, při němž bylo ve farní zahradě objeveno jeho základové zdivo. V roce 2013 proběhl archeologický výzkum zaměřený na stavební vývoj kostela. V 1. etapě (2. pol. 13. - 1. pol. 14. století) byla postavena loď s kněžištěm a obranná zeď. V době 2. etapy (14. století) výstavby byla přistavěna sakristie, která byla, podle kosterních nálezů, využívána jako kostnice. V 3. etapě (15. století) byla západně od sakristie přistavěna kostnice a kolem přilehlého hřbitova vznikla ohradní zeď.
Po dokončení archeologického průzkumu bylo odkryté zdivo zakonzervováno a u bývalého vchodu byl vztyčen dřevěný kříž.

Text: historie
18.10. 2017 - Luděk Vláčil

Zdroje
podle informační cedule v místě