Žiar nad Hronom

První prokazatelná zmínka o Svätém Kríži nad Hronom (dnes Žiar nad Hronom) je v listině z roku 1246, v níž mu ostřihomský arcibiskup Štefan Vanča uděluje práva zeměpanského městečka. Již v 15. století, v neklidných dobách, kdy okolí ovládal Jan Jiskra z Brandýsa, bývalo kolem kostela opevnění chránící cestu od Bojnic na Pohroní. Po sepsání mírové smlouvy mezi Janem Jiskrou a Janem Hunyadim v roce 1452 byla tato pevnost zbořena. Poté měla ve Svätém Kríži nad Hronom pevnostní charakter pravděpodobně pouze stavba stojící v místě dnešního kaštěla (zámku). O původní stavbě není příliš známo. Patrně se jednalo o tvrz. Později sídlo obýval strůjce protihabsburského povstání Štěpán Bočkaj. Dne 8. listopadu 1605 mu sem přišli Kremničané vzdát hold po útocích povstaleckého vojska na Kremnici, kterému velel kapitán František Rédei.

Po Bočkajově smrti v roce 1606 a skončení nepokojů bylo zdevastované sídlo, o němž se dá již zřejmě mluvit jako o opevněném kaštělu, opraveno na náklady ostřihomského arcibiskupa Františka Forgáča, který v něm sídlil a v roce 1615 i zemřel. Kaštěl se stal letním sídlem ostřihomských arcibiskupů. Současný původně renesanční opevněný kaštěl nechal kolem roku 1631 na místě dřívější stavby vybudovat ostřihomský arcibiskup kardinál Péter Pázmány (slovensky Peter Pazmáň). Ostřihomské arcidiecézi patřil kaštěl až do jejího rozdělení dne 13. března 1776 papežem Piem VI. na tři nové biskupství – Banskobystrickou, Spišskou a Rožňavskou římskokatolickou diecézi. Kaštěl tak přešel do majetku Banskobystrické římskokatolické diecéze a stal se rezidencí prvního banskobystrického biskupa, grófa Františka Berchtolda. V letech 1782-1794 byl zámek rekonstruován a upravován. Někdy v 2. polovině 18. století byl vedle zámku zřízen také park. Podstatnější změny se realizovaly v letech 1850-1869, kdy došlo k nástavbě zámku. V letech 1851-1869 zde sídlil biskup Štefan Moyzes a poté biskup Andrej Škrábik. Před rokem 1904 byla postavena nová chodba, schodiště a vnější fasády byly přizpůsobeny novým přestavbám. Jako rezidence biskupů sloužil zámek do roku 1941, kdy se biskupské sídlo přesunulo zpět do Banské Bystrice a zámek byl darován salesiánům. Ti zde zřídili Vysokou školu bohosloveckou. V době SNP budovu využíval štáb 1. Štefánikovy partyzánské brigády. V roce 1950 se zámek stal majetkem státu a v letech 1960-1967 patřil Okresnímu národnímu výboru. V letech 1967-2005 zde sídlila Střední odborná škola ekonomiky a služeb, Střední ekonomická škola – od roku 1991 přejmenovaná na Obchodní akademii. V průběhu doby, kdy sloužil pro školní účely, došlo k nevhodným úpravám a v zadní části dvora byla postavena novodobá přístavba. Od roku 2005 v zámku sídlila Soukromá obchodní akademie. V současnosti (2017) je nabízen k prodeji.

Text: historie
16.8. 2017 - Luděk Vláčil

Zdroje
http://www.najkrajsikraj.sk., http://www.ziar.sk., 700 slovenských hradov, zámkov, kaštieľov, panských sídel a pevností. J. Lacika, Ikar 2010., Hrady, zámky a kaštiele na slovensku, E. Križanova a B. Puškova, Šrot, Bratislava 1990.,