První písemná zmínka o Zábřehu se dochovala v listině brněnského zemského sněmu z roku 1254. Od roku 1278 byl Zábřeh už nazýván městem.

Již tehdy zde nejspíše stávala tvrz, která byla ve 2. pol. 14. století (za Šternberků a Kravařů) rozšířena tak, že sídlo bylo nazýváno hradem. Kravařové drželi Zábřeh od roku 1397 do roku 1442, kdy jej do dědičného vlastnictví získal rod Tunklů z Brníčka, kteří ze Zábřehu vybudovali své sídelní město. Nejvýznamnější z rodu Tunklů byl Jiří st., který na svém panství po vzoru jiných mocných šlechticů budoval rybníky, avšak nakonec byl díky nim svými poddanými ubit. Tunklové vlastnili Zábřeh až do roku 1510, kdy jej získal mocný rod pánů z Boskovic. Jan z Boskovic odkázal svůj majetek roku 1589 svému synovci Ladislavu Velenovi ze Žerotína. Ladislav Velen, byl horlivým podporovatelem stavovského povstání a zapřísáhlým protivníkem císaře Ferdinanda II. , a proto byl jeho majetek po roce 1620 zkonfiskován. Zábřeh přešel na mocného knížete Karla z Lichtenštejna. V rodě Lichtenštejnů zámek setrval až do roku 1848, kdy se jeho vlastníkem stalo město.

Text: historie
30.9. 2006 -