Zámeček ve Vlásenici založil na samém počátku 19. století Václav Ubelli, svobodný pán ze Siegburgu. Budovu využíval jen jako své občasné sídlo, jak tomu ostatně bylo i za dalších majitelů. Trvalému pobytu vrchnosti zámek nikdy nesloužil. Roku 1809 prodal Ubelli Vlásenici Michaelu Adlerovi, jehož syn Prokop ji pak obratem přeprodává Leopoldu Srnkovi. Rod Srnků následně zdejší majetky připojuje ke svému panství Libkova Voda. Později je Vlásenice součástí valdštejn-vartenberského panství Proseč-Obořiště. Roku 1882 zakoupil Proseč i s Vlásenicí Leopold, říšský svobodný pán ze Sternbachu, na Stocku a Luttachu – v držení jeho rodu zůstává až do 20. století. Roku 1922 byl zámek na základě záborového zákona z roku 1919 zestátněn, ale již v následujícím roce se ho Ferdinandu Wenzelu Sternbachovi podařilo díky soudnímu rozhodnutí získat nazpět. Konec éry Sternbachů se ovšem již blížil. V roce 1934 byl Ferdinand Wenzel zbaven svéprávnosti a o jedenáct let později byla na zámek uvalena národní správa.
Po roce 1948 střídal zámek různá, zpravidla nevhodná využití. Zprvu sloužil jako sklad obilí, dětská ozdravovna či zázemí pro školení, od 70. let pak jako rekreační objekt a pionýrský tábor. V té době došlo k některým necitlivým úpravám. Byla přistavěna jídelna, část zámečku byla adaptována na tělocvičnu. Po roce 1989 se zámeček stal skladištěm oblečení. V současnosti je v soukromém vlastnictví, prázdný a bez viditelné údržby. Ještě donedávna nebyl zabezpečen, takže do něho bylo možné volně vstoupit.Text: historie
26.7. 2023 - A. Šebesta dle P. Koblasa, D. Kovář; Panská sídla…; 2003; s. 163 – 164, Kolektiv; Hrady, zámky…; 1986; s. 210, J. Koutník; Proseč-Obořiště, Částkovice, Vlásenice; 1989; s. 39, www.soupispamatek.cz, www.ddprosec-oboriste.cz, https://pelhrimovsky.denik.cz
|
Přihlášení |
