Nejstarší zprávy o dnešní vsi Vintířov pocházejí z roku 1295. V roce 1403 jsou zde, podle některých pramenů, uváděny dvě tvrze a panství rozdělené mezi Vlčka z Vintířova a Arnošta ze Šumburku. Jedna z tvrzí následně beze zbytku zanikla a na místě druhé, která byla stržena, byl asi okolo roku 1550 vybudován Albrechtem Šlikem vodní renesanční zámek s třemi okrouhlými věžovými baštami, vodním příkopem a padacím mostem. Šlikové získali majetek, když byl zabaven Oplu z Fictumu, který jej vlastnil od roku 1508, jenž utekl ze země za vlády Ferdinanda I. poté, co byla prozrazena jeho penězokazecká dílna na Šumburku.
Po smrti Jeronýma Šlika bez dědiců v roce 1612, připadl Vintířov Jindřichu Matyáši Thurnovi, synovi Barbory Šlikové. Ten se o šest let později postavil do čela druhého stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 prchá ze země, je v nepřítomnosti odsouzen k smrti a roku 1621 je mu majetek konfiskován. Ten pak vlastní postupně Ferdinand z Nagolu, Vilém Verdugo a Jan Sebastian z Pöttingu. V roce 1664 kupují panství Losynthalové a v roce 1717 Jan Adam Losynthal začal na jeho místě stavět nový zámek. Došlo ke stržení téměř tří čtvrtin starého šlikovského zámku, Jan Adam ale v roce 1720 umírá a stavba je zastavena. Nový zámek postavili až Windischgrätzové v letech 1817 - 1823 podle návrhu Jeana Moreau vedle starého a zbytek po renesančním zámku nechávají důkladně obnovit. Po roce 1868 za Josefa Lobkovice byla provedena větší stavební úprava s náhradou klacisistních prvků za novogotické a Lobkovicové zde hospodařili až do roku 1948. Následně zde bylo sídlo vojenských statků, učiliště a naposledy mateřská školka. Po roce 1989 byl majetek navrácen v restituci původním majitelům, Karlu F. Thurn-Taxisovi. K areálu obou zámků přiléhá zámecký park. Dnes jsou oba zámky starý a nový neudržované a velmi zchátralé. Náklady na jejich zajištění se již dříve odhadovali podle posouzení památkářů na min. 15 mil. Kč.Text: historie
19.10. 2003 -
|
Přihlášení |
