Nedaleko od Jílového jest zámeček založený ke sklonku 18. století. Před tím stával Hrádek několik kroků odtud dále k východu, jak lze posud znáti. Jméno své obdržel Hrádek buď od pradávné ohrady aneb od opevněného dvorce. Hrádek sice patřil ode dávna k šosu města Jílového, to však nevadilo, že mohl býti opevněn, Máme sice tištěnou listinu, že kníže Břetislav l. 1045 daroval hrad Hrádek klášteru Ostrovskému, ale zápis ten nepatří ani do druhu tak zvaných podvržených listů, nýbrž jest holý výmysl z konce 18. století. Němci Jílovští dali Hrádku jméno Nusperk; tak jej nazýval i kněz Johánek Šimonovic z Prahy, když jej prodal Jakubovi Srbovi z Budišína pícníku královu. V. 15. st. Hrádek zpustl byv bezpochyby za válek náboženských vypálen a přestal být i pevností. L. 1484 koupili jej Vácslav Holec z Květnice a Hron z Poříčí od Jiříka od Ptáka. V rodě Holcův zůstal až do r. 1420, kdež Vilém Kostka z Postupic stvržil pustý dvůr Hrádek. Kromě toho měl doly na horách zlatých Jílovských a mlýn Žampašský. Když l. 1522 zemřel, prodán pustý Hrádek Jaroslavovi Konarovskému z Libanic.
Po celé 16. století byl Hrádek pustým. Byl majetkem známého dobrodruha Kelleye, po jehož pádu prodán k Břežanům. Od konce 17. století byl v držení městských rodin. V 18. st. nabyl ho známý badatel Karel Josef z Bienenberka, hejtman kraje Kouřimského, jenž vystavěl nynější zámeček a dal mu jméno Včelní Hrádek.Text: historie
10.3. 2019 - A. Sedláček, Hrady , zámky a tvrze Království českého 15