Ves Třinec je poprvé zmiňována v roce 1444 jako majetek těšínských vévodů, kteří toto malé panství udělovali v léno. K tomu roku je zmíněn i jistý Machník z Třince. Další majitelé se zde poměrně často střídali - Beesové z Chrostiny, Vlčkové z Dobrozemice, rod ze Saint Genois a naposled vévoda sasko-těšínský Albrecht Habsburský, který panství připojil k Těšínské komoře. Zdali již někdo z držitelů z řad drobné slezské šlechty nebo někdo pozdější nechal v Třinci, malé vsi nedaleko Těšína, vystavět šlechtické sídlo, nevíme. Teprve v soupise majetků statku v roce 1799 se zmiňuje v Třinci malý dvůr a při něm zčásti zděný a zčásti dřevěný zámek. Po připojení k těšínským statkům však sídlo pozbylo svého významu a sloužilo pouze jako sídlo správy dvora, byty a kanceláře. Ještě v 19. století byl zámeček tvořen nevelkou obdélnou budovou se zděným přízemím a dřevěným (hrázděným) patrem. Celek kryla vysoká mansardová střecha. Kolem objektu se rozkládala rozsáhlá okrasná zahrada francouzského typu, přecházející v ovocné sady sahající až k jihu k břehům řeky Olše. V blízkosti byl i rybník. Jen nedaleko zámeckého areálu, cca 500 m svv., se rozkládal zámecký dvůr v sousední vsi Dolní Líštná a na druhou stranu, necelý kilometr szz. zas stával letohrádek Sanssouci. Tato venkovská idyla byla narušena v roce 1839 výstavbou vysoké pece a v roce 1844 smaltovnou v těsné blízkosti areálu zámečku a zahrady. Vše v režii Těšínské komory. Důležitá železniční trať, na kterou byly oba provozy navázány, dokonce rozpůlila v letech 1868-1872 zámeckou zahradu. V této době přestal zámeček plnit funkci správy dvora, neboť i ten pozbyl na významu a veškerá správa a možnosti Třince byly podřízeny železárenským provozům. V roce 1876 bylo ubouráno patro zámečku a uvnitř vznikly byty úředníků sousedních podniků. Od roku 1915 zde byl umístěn obecní úřad, ale později sloužil pouze jako dělnické byty. Okolí sídla bylo stále více a více narušováno novostavbami průmyslových objektů a budov k nim přináležejícím. V roce 1900 byl zrušena sousední smaltovna a přestavěna na dělnické byty, které byly po roce 1945 zbořeny úplně. Zámek po 2. světové válce sloužil jako sklady a později byl upraven na bufet a pohostinství, které zde funguje dodnes. Z původního okolí zůstal zachován pouze větší rybník či spíše nádrž v sousedství bývalého zámku, avšak zbylé strany zaujala rušná křižovatka.
Text: historie
20.9. 2016 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
dle F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 2015
|
Přihlášení |
