Kolem dokola Třeboně se lesknou široce rozlité plochy rybníků, nad nimiž se třepotají hejna vodního ptactva. Třeboň se svým zámkem je „vodní růží“, která zkvetla mezi vodami.
Proslulé třeboňské rybníky jsou dílem smělého, odvážného ducha regenta (vrchního správce) rožmberského Jakuba Krčína. K nejrozsáhlejším patří rybník Svět, přilehlý k Třeboni. Krčín, pojav myšlenku jej založiti, dal zbourati předměstí, které se v těch místech rozkládalo, a počal na bahnité půdě budovati hráz nového rybníka. Bylo mnoho pochybovačů, kteří pokládali toto dílo za příliš odvážné a marné, a Krčín sám prožil mnoho trudných chvil, když se počaly trhati hráze, sotvaže byl rybník napuštěn. Neustal však v jejich zpevňování, dokud se nepřestaly bortiti a propadati. Místo, kudy probíhala hráz, musilo býti nejprve vytlučeno silným kolím, mezi kolí bylo napěchováno chrastí, aby navážená země měla dostatečnou oporu, dříve nežli se slehne a nežli na ní vzrostou duby, jež činí hráz svými kořeny nerozbornou. Na sta povozů tu bylo denně zaměstnáno, pracoval zde lid poddaný i najatí dělníci, čeští „rybnikáři“ i Vlaši, jimž byla vyplácena mzda denně. Kouřily tu kuchyně i pekárny, panoval tu ruch jako v mraveništi. Krčínova neoblomná vůle zvítězila nad nepřízní přírody i nad osočováním nepřátel, kteří mu vyčítali, že zničil darmo část města a vybudoval dílo, jež nebude lidem ku prospěchu, nýbrž ke škodě. Rybník byl osazen hojnou násadou, a když se konal první výlov, překonal jeho výsledek všecko očekávání. Potěšený Krčín psal o tom panu Vilémovi z Rožmberka takto: „Chválím milého Pánaboha, že není po vůli zlých a neupřímných lidí, nebo když uslyší, že se Vaší Milosti na rybnících dobře podařilo, a zvlášť na těch, které jsme nově udělali, budou je uši boleti. Přál bych jim, aby je i jazykové boleli a ústa aby jim otekla, aby po druhé toho nemluvili.“ Neméně významným dílem Krčínovým bylo vytvoření rybníka Rožmberského. Krčín uskutečnil plán svého předchůdce Štěpánka z Netolic a počal roku 1584 budovati hráz nového rybníka, jímž měla protékati „Zlatá stoka“. Po neúmorné pětileté práci dokonal dílo, které budí dosud obdiv a je chloubou Třeboňska i celé země. Jeho rozloha činí 720 ha, výlov, konaný vždy po třech letech, dává na 1 000 q ryb – většinou proslulých „třeboňských“ kaprů.Text: pověsti
27.11. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.
|
Přihlášení |
