Teplice se poprvé připomínají r. 1362 jako vesnice, která patřila Tasovi z Rýzmburka. Jméno bylo odvozeno od teplých pramenů v okolí. Soudobý název Gusweynsdorf byl v r. 1369 nahrazen názvem Wickerivilla podle rytíře Wickmanna, který držel v l. 1362–1372 nedaleký hrad Střmen, k němuž Teplice patřily. Německá zkomolenina tohoto názvu – Weckelsdorf – se udržela jako název Teplice nad Metují do r. 1945.
Teplice měly až do r. 1579 stejné majitele jako panství rýzmburské a skalské. Po smrti Hertvíka Žehušického z Nestajova připadly Teplice s Adršpachem a Řešetovou Lhotou Elišce, vdově po Adamovi Bohdaneckém z Hodkova. V r. 1589 se o tento majetek rozdělili její synové tak, že Václav Bohdanecký z Hodkova dostal Teplice nad Metují, Kunše dostal Řešetovou Lhotu a Adamovi Abrahámovi zůstalo zboží adršpašské. Součástí teplického statku byly vesnice Hodkovice, Janovice a Záboř. Tento stav se udržel až do konce feudálního období. R. 1599 dal Václav Bohdanecký z Hodkova v Teplicích postavit jednopatrový renesanční zámek. Budova měla obdélníkový půdorys. Jedinou ozdobou zámku byl polokruhový pískovcový portál vroubený pískovcovými sloupy. Ve vlysu nad portálem bylo vytesáno, že zámek vystavěl Václav Bohdanecký z Hodkova a na Teplicích v r. 1599. Po smrti zakladatele zámku v r. 1614 došlo k rozdělení teplického panství r. 1615 na Dolní a Horní Teplice. Zámek a celé Horní Teplice obdržela jeho dcera Alžběta, provdaná za Jana Petra Dobřenského z Dobřenic. Po její smrti zdědil panství jeho syn z druhého manželství Bohuslav Jaroslav Dobřenský z Dobřenic, který r. 1677 prodal panství Františku Václavovi z Bryslu. Brzy poté koupil Horní Teplice Jan Petr Straka z Nedabylic, který v závěti z r. 1710 určil, aby všechny strakovské statky připadly po vymření rodu nadaci na zřízení a vydržování akademie, určené k výchově dětí zchudlé české šlechty. To se stalo po smrti jeho vnuka Václava Adama Jiřího Straky z Nedabylic, který zemřel v r. 1769 bez potomků. Po dvouletém sporu o dědictví připadly v r. 1771 strakovské statky nadačním účelům. Císař Josef II. zrušil v r. 1782 strakovskou akademii a panství Horní Teplice přiřkl studijnímu fondu pro vydržování škol. V druhé polovině 19. století koupil zámek v Horních Teplicích továrník Bedřich Faltys. V r. 1917 jej prodal s celým velkostatkem Janě Langrové, majitelce textilních závodů v Broumově a v Meziměstí. V pozemkové reformě po první světové válce koupilo zámek z její pozůstalosti město Teplice nad Metují a používalo jej jako radnice. Dnes je v něm sídlo městského úřadu.Text: historie
26.12. 2005 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989
|
Přihlášení |
